Článek
Jedním z pionýrů využívání tabletů už ve školkách je Jiří Šíma, ředitel ZŠ a MŠ Horní Planá na Českokrumlovsku. Díky projektu Škola, kde nikdo nezůstává stranou si jeho školka mohla pořídit pět tabletů po 13 tisících korunách. Kantoři prošli školením a nyní se mohou chlubit rok a půl dlouhými zkušenostmi.
„Je to doplněk, bez kterého bychom se dnes už jen těžko obešli,“ řekl Právu Šíma. Výuka s tablety často probíhá v kroužku za přítomnosti pedagoga, který si s dětmi povídá. Aplikace s postavičkami provází děti po bytě, kde se vaří nebo umývají ruce před jídlem. V jiné hře zase nakládají zeminu na auto, pak určují směr, jakým jet, rychlost, kde a jak vyložit náklad.
„Dej to pod sebe, na sebe - děti potřebují tyto pojmy zažívat. Určitě je to přínos pro rozvoj schopnosti učit se, vnímat okolí, rozvíjet slovní zásobu. Pomáhá to i grafomotorice, když si dítě maluje po obrazovce prstíkem,“ pochvaluje si Šíma.
Podle něj děti netráví s tabletem ve školce víc než dvacet minut denně. Některé jsou u něj každý den, většinou ho ale využívají jen dvakrát týdně. Učitelé hlídají, jaké aplikace si děti stahují, a vytvářejí metodické seznamy, jak a kterou aplikaci použít.
Zpestřují výuku
Podobný přístup zvolili v Základní škole Josefa Václava Myslbeka a MŠ Ostrov na Karlovarsku. Tablety pořídili jen na zkoušku do přípravné třídy. Jakmile se osvědčily, nabídli je i školce.
„Napřed jsme zkoušeli, jestli to k něčemu bude, ale pak přišly paní učitelky s tím, že by jich chtěly víc. Teď jich máme jedenáct, ale pokud paní učitelky potřebují zpestřit výuku, stačí jim používat to ve dvojicích. Děti se u toho střídají,“ popsal Právu ředitel školy a školky Martin Fous.
Zdůrazňuje, že tablet je jen doplněk klasické výuky. Děti si na něm skládají puzzle, přiřazují k sobě obrázky nebo si skládají pexesa. „Dítě si jede vlastním tempem, není na nikom závislé. A hry jsou pro ně udělané tak, že nemají šanci ho nějak narušit, pokud u toho samozřejmě nesedí ve dne v noci,“ dodal Fous.
Hlavně rozumně
Podle něj se děti touto formou učí soustředit. Ředitel také oceňuje program na podporu logopedie, v jehož rámci si dítě například ukáže na obrázek, pak zazní zřetelně jeho název, dítě ho zopakuje a v reprodukci si hned může porovnat svou výslovnost s tou správnou.
A tablety zde pomáhají i dětem ze sociálně slabších rodin. „Karlovarsko je poměrně chudá oblast a pro řadu z nich je to nedostupná věc. Tím spíš je dobré, že si na to mohou sáhnout, vyzkoušet si to. I prcek, který neumí číst a psát, se to rychle naučí,“ říká ředitel.
Pokud se využívají tablety rozumně, nemají s nimi problém ani psychologové. „Žádná poznávací činnost není špatná. Když to bude vyváženo klasickými metodami, kdy si budou děti také zpívat, povídat si zážitky a vyprávět pohádky, je to dětem ku prospěchu,“ uvedl pro Právo dětský psycholog Miroslav Hudec.
Vyždímaný mozek?
Zato neurolog Jaroslav Lněnička vidí na moderních technologiích ve školkách nebezpečí. „Je to asi to nejhorší, co mohlo lidstvo potkat,“ řekl Právu. „Řekl bych, že dobrá třetina lidí pod 30 let, zvláště děti, trpí tzv. digitální demencí. Ta vzniká používáním těchto vymožeností nekontrolovaným způsobem. Přijdou domů, zapnou počítač a hltají obsah bez ohledu na okolí. Postupně vzniká závislost a obrovské zploštění příjmu informací a dat, které se rovná demenci,“ varuje.
Z nadužívání technologií prý hrozí chronický únavový syndrom vyvolaný jednostranným přetížením činností, která je vysoce náročná na pozornost. „Vyždímají určitá mozková centra a nejsou už schopni vnímat okolí. Potom jsou odesíláni do poraden pro různé poruchy pozornosti. Pakliže to někdo vpašuje už i do školek, tak je padlý na hlavu,“ zlobí se Lněnička.