Článek
Vzorky pro získání genomu vědci získali ze stehenní kosti muže, který byl nalezen v oblasti Sibiře nedaleko dnešní osady Usť-Išim. Je to nejstarší člověk moderního typu, jehož pozůstatky byly nalezeny mimo Afriku a Blízký východ.
„Úžasné je to, že máme genom 45 tisíc let starého člověka, který byl velmi podobný tomu současnému a nepochází z Afriky,“ řekl BBC profesor Svante Paabo z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku. Doposud nejstarší dekódovaný lidský genom byl o více než 20 tisíc let mladší.
„Stehenní kost dotyčného muže poskytla množství genetických informací srovnatelné s tím, co víme o současných lidech," uvedla Janet Kelsoová z lipského institutu. „Nyní máme představu o příbuznosti lidí žijících před 45 tisíci lety a lidí současných,“ dodala.
Procento genetického vlivu neandrtálců je stejné
Vědci mimo jiné porovnávali, kolik procent DNA neandertálců obsahuje genom muže žijícího před 45 tisíci lety u Usť-Išimu a genom současných lidí, aby dokázali přesněji určit, kdy se naši přímí předkové a neandertálci zkřížili.
Odborníci z lipského ústavu zjistili, že procento genetické informace neandertálského původu u dnešních lidí a člověka od Usť-Išimu je prakticky stejné. To podle expertů naznačuje, že ke křížení došlo už před tím, než žil člověk, jemuž patřily zkoumané pozůstatky.
Vzhledem k tomu, že se ale usť-išimský člověk narodil podstatně blíž době genetického prolínání, mohli vědci vyčíst z jeho DNA přesnější časový rámec. Lidé moderního typu a neandertálci se podle nich zkřížili 7–13 tisíc let před tím, než se objevil člověk od Usť-Išimu, tedy před 50–60 tisíci lety.
Zajímavá je lokalita
Homo sapiens neanderthalensis žil v Evropě a v západních oblastech Asie asi před 300 tisíci lety až do svého vymizení na Iberském poloostrově před 28 tisíci lety. Člověk moderního typu pochází podle dnes nejpřijímanějších teorií z Afriky, kde vznikl před necelými 200 tisíci lety, a posléze se přemístil i do Evropy. Odhady doby křížení byly doposud nepřesné, uvádělo se období před 37 tisíci až 86 tisíci lety.
Možná nejzajímavější na celé studii je ale lokalita, kde byly pozůstatky dotyčného muže odhaleny. Kelsoová připomněla, že již dříve byly v této sibiřské oblasti nalezeny nástroje z období, kdy žil muž od Usť-Išimu a které jsou podle všeho lidským výtvorem - toto je ale zřejmě první přímý důkaz toho, že zdejší oblast před 45 tisíci lety obývali moderní lidé.