Studené jaro způsobil rekordní úbytek ledu v Arktidě, tvrdí klimatologové

"Mořský led mizí velmi rychle. Je ho o 80 procent méně než před 30 lety. Je to jasný příznak globálního oteplování a dále to přispívá k celkovému oteplování Arktidy," vysvětlila Jennifer Francisová z Rutgersova institutu pro výzkum pobřeží a moře. Odkrývání mořské hladiny dále přispívá k odhalování oceánu. Místo bílé čepičky, která sluneční paprsky odrážela, je nyní pohlcuje temnější mořská hladina.

A odtud se následně odvíjí podle některých klimatologů paradox, kdy globální oteplování vyvolá v některých oblastech výrazné ochlazení. Třeba právě v Evropě. Mírně ohřátá Arktida totiž ztrácí sací efekt, kterým natahovala oceánské a atmosférické proudy z rovníkové oblasti, které podnebí na severu Starého kontinentu výrazně ohřívají.

"Ovlivňuje to proudění a vede k extrémním projevům počasí, jichž jsme svědky ve středních zeměpisných šířkách. Umožňuje to studenému arktickému vzduchu pronikat více na jih," vysvětluje Francisová.

Její rozbor situace podpořil i profesor Vladimir Petouchov z Postupimského institutu v Německu. "Zalednění bylo loni na rekordně nízké úrovni a i letos je mnohem nižší v některých arktických oblastech - například u Grónska a Labradoru. To by mohl být důvod, proč se tvoří tlakové výše," vysvětluje Petouchov výkyvy počasí, kdy březen 2013 provázený sněhovými bouřemi ostře kontrastuje v mnoha zemích s rekordně teplým březnem 2012.

Také nedávná studie amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru varuje před výkyvy počasí v souvislosti s úbytkem zalednění. "S vyšší dávkou sluneční energie, která proudí do Severního ledového oceánu kvůli ztrátě mořského ledu, lze očekávat extrémní výkyvy počasí, jako jsou husté sněžení, vlny veder a záplavy v Severní Americe a Evropě," uvádí zpráva.

Extrémy se budou lokálně projevovat teplotními rekordy, nebo naopak neobvykle silnými srážkami jako během loňského léta v Evropě, nebo naopak suchy, jaká zažily Spojené státy.