Článek
Vědci z více než deseti britských univerzit zkoumali zpopelněné ostatky 63 jedinců a došli k závěru, že na místě současného Stonehenge stál zhruba 500 let před jeho vybudováním velký kamenný kruh o průměru přibližně 90 metrů. Mohl být hřbitovem pro více než 200 lidí, jejichž hroby byly většinou označeny náhrobními kameny.
„Byli tam muži, ženy i děti. Proto předpokládáme, že to byly celé rodiny. Mysleli jsme si, že to mohlo být místo, kde byla pohřbena královská dynastie, ale vypadalo to spíše jako nějaká komunita, jako jiný druh mocenské struktury,“ uvedl šéf vědeckého týmu Mike Parker Pearson z University College London.
Mají i další teorie
Tým vědců mimo jiné předložil i několik teorií o účelu, k němuž byl vybudován druhý Stonehenge - tedy dominanta, která dodnes stojí na jihu Anglie. Teorií existuje řada, včetně té, že Stonehenge byl místem pro uctívání druidů, keltských kněží.
Podle vědců je ale smysluplnější předpokládat, že spíš než místo pro uctívání, pozorování přírodních úkazů či léčení neduhů měl tento monument sloužit jako stavba pro setkávání lidí. Analýza pozůstatků neolitického osídlování blízko Stonehenge ukázala, že na místo se sjížděli lidé až ze vzdáleného Skotska, kteří s sebou často přiváděli i dobytek.
Během letních a zimních slunovratů se v místě patrně konaly oslavy, které se neobešly bez hodování. Vědci totiž studovali i zuby prasat a dobytka a z nich odvodili, že zvířata byla porážena ve stáří od devíti do 15 měsíců. To podle Pearsona znamená, že jejich maso se připravovalo na oslavách.
"My si ale myslíme, že ti, co Stonehenge stavěli, na tom místě nežili nepřetržitě. Lze to poznat podle toho, kdy zabíjeli prasata - objevovali se tam při slunovratech," řekl Pearson. Studie rovněž naznačují, že Stonehenge se stavěl po etapách, ale patrně ne déle než deset let.
