Článek
Chřipka je sezónní nemocí, která každoročně postihuje milióny lidí, ale počet jejích obětí není vysoký. Ptačí chřipka, která se objevila v mutaci přenosné na lidi v roce 1997 je mnohem nebezpečnější, ale vzhledem k tomu, že se přenášela především při kontaktu s ptačí krví, bylo nakaženo dosud jen na 600 lidí. Polovina z nich ale nemoci podlehla a kvůli prevenci bylo vybito na 400 miliónů kusů drůbeže. Ptačí chřipka se zatím nedokázala šířit z člověka na člověka.
Uměle vylepšený virus H5N1 Rona Fouchiera je násobně nebezpečnější díky tomu, že se šíří vzduchem. Nepotřebuje tedy krev jako ptačí chřipka, nebo kapénky jako běžná chřipka, a může se tak šířit mnohem rychleji a na větší vzdálenosti. Ukázaly to i pokusy na populaci laboratorních fretek, a všechny viry přenosné mezi fretkami dosud byly schopné přenosu mezi lidmi. Teoreticky by mohl v případě rozšíření způsobit pandemii ohromného rozsahu.
Nenapadá mě jiný patogenní organismus, který by byl tak děsivý, jako je tento.
"Tohle se nemělo nikdy stát, neměl na tom pracovat," prohlásil rezolutně molekulární biolog Richard Ebright z Medicínského institutu Howarda Hughese, který se v USA zabývá otázkami biologické bezpečnosti.
Fouchierův výzkum se proto stal novým motorem debat o možnostech zneužití vědy, i o tom, nakolik by se vědci měli do takových projektů pouštět. Fouchier obhajuje svůj výzkum tím, že je lepší znát mechanismu, jakým mohou viry zmutovat do mnohem nebezpečnějších forem. Otvírá se tak i cesta k hledání účinných léků.
„Nenapadá mě jiný patogenní organismus, který by byl tak děsivý, jako je tento,“ komentoval Fouchierův výzkum Paul Keim, předseda amerického Národního vědeckého poradního výboru pro biologickou bezpečnost, který nyní posuzuje zprávy o obou výzkumech. Keim, který pracoval řadu let na výzkumu antraxu, dodal: „Ve srovnání s tímhle není antrax vůbec děsivý.“
Výzkumy, jako je ten Fouchierův, jsou podle experta na chřipku Michaela Osterholma důležité. Jako člen poradního výboru, který posuzuje rizika související se zveřejněním takové práce, navrhuje vynechat některé klíčové body. „Nechceme dát špatným hochům do ruky plánek,“ řekl Osterholm, který řídí Centrum pro výzkum nakažlivých chorob při University of Minnesota. S tím souhlasí i Fouchier, který se s žádostí o posouzení výzkumu na americký výbor obrátil sám poté, co o všem diskutoval s nizozemskými kolegy.
Mnozí vědci v této souvislosti upozorňují, že by měla existovat respektovatelná mezinárodní instituce, která by posuzovala rizikový potenciál různých výzkumů ve světě a zároveň by neohrozila svobodu bádání a šíření poznání.