Článek
Greenwich Mean Time (GMT) se stal obecně uznávaným světovým časem od mezinárodní konference ve Washingtonu v roce 1884. Je založený na rotaci Země kolem své osy a měří ho hvězdárna v britském Greenwichi podle nultého poledníku, který jí prochází. Britové vnímají opuštění tohoto systému jako ztrátu "120 let trvajícího symbolu velmocenské role viktoriánské Velké Británie", napsala agentura AFP.
Způsob měření času, který má nahradit GMT, není úplně nový. Atomový čas, přesněji řečeno univerzální koordinovaný čas (UTC) se používá už od roku 1972 a vychází z oscilací atomu cesia, kterou změřilo 70 laboratoří po celém světě v „atomových“ hodinách.
Atomový čas je mnohem přesnější a liší se o zlomky sekundy od času definovaného rotací Země. Aby udržel "krok" se zemskou rotací, musí se téměř každoročně "nastavovat" o jednu vteřinu, obdobně jako se v přechodném roce přidává v únoru do kalendáře jeden den.
Změna je nutná pro fungování telekomunikačních i satelitních sítí
Toto přizpůsobování přesnějšího času nepřesnému by nyní mělo podle návrhu vědců ustat, tedy opustit slaďování atomového času s GMT. Změna je nezbytná pro fungování telekomunikačních i satelitních sítí, především navigačních, jako je americká GMS i připravované sítě jako evropská Galileo, ruská Glonass a čínská Pej-tou. "Tyto sítě nutně potřebují synchronizaci na nanosekundy," zdůrazňuje Ariasová.
Dosud některé systémy přidávanou přechodnou vteřinu respektovaly, jiné ne, a jejich mezioperabilita tak byla narušena. Nynější zasedání proto připraví návrh na zrušení vkládané sekundy, lednová konference Mezinárodní telekomunikační unie (UIT) bude o jeho přijetí hlasovat. Pokud bude návrh přijat, začne se atomový čas postupně vzdalovat slunečnímu, a to o minutu za 60 až 90 let, a za hodinu asi za 600 let.
Právě o to se ale opírá britský odpor proti změně. "Britský postoj vychází z toho, že bychom měli zůstat u reálného času tak, jak ho lidé pociťují, a který je založen na otáčení Země, nikoli na atomových hodinách," prohlásil státní tajemník pro vědu a univerzity David Willetts.
Britsko-francouzská rivalita
Jiní ale v tomto postoji spatřují oživení staré britsko-francouzské rivality, protože BIPM "vítězící" nad GMT sídlí v Paříži.
"Chápeme, že Britové bolestně pociťují ztrátu GMT," říká Elisa Ariasová, ředitelka Mezinárodního úřadu pro míry a váhy (BIPM), sídlícím v Sevres u Paříže. Je však podle ní třeba přizpůsobit definice všech jednotek a měr nejnovějším poznatkům vědy, které navíc poskytují údaje neměnné v důsledku změny prostředí.
Zdrženlivá je ale i Čína, která je tradičně nedůvěřivá vůči čemukoli, co nevychází z "Říše středu".
Ve snaze zlomit odpor oponentů proto možná Royal Society navrhne ponechat v nové definici otevřená dvířka pro budoucí další upřesnění. "Konference měr a vah může být pověřena uvažovat o jiných způsobech, jak sladit čas s rotací Země," naznačila Ariasová. Například přidat hodinu jednou za několik set let. "Na hodinové skoky jsme si již zvykli zavedením letního času, a v tomto případě by to nijak časté nebylo," dodala.
Nových definic se v minulosti dočkaly i další základní jednotky soustavy SI. Například metr byl původně odvozen od délky zemského poledníku, později se začal užívat jeho prototyp umístěný v BIPM - tyč ze slitiny platiny a iridia. V roce 1983 však byla základní jednotka délky definována na základě rychlosti světla ve vakuu. V praxi pro běžné občany to ale nezměnilo nic.