Článek
Tato tradice, která sahá do roku 1994, přispívá k francouzsko-českým vědeckým vztahům. „ Byla to sázka na budoucnost, která měla úspěch," řekl v úvodním projevu francouzský velvyslanec Pierre Lévy.
Tradici pomáhal založit francouzský nositel Nobelovy ceny za laboratorní výzkum molekul Jean-Marie Lehn. Předávání cen se každoročně účastní a tradičně předává mladým vědcům cenu za chemii, která nyní nese jeho jméno. „ Jsem na to hrdý," uvedl.
Tradici pomáhal založit francouzský nositel Nobelovy ceny za laboratorní výzkum molekul Jean-Marie Lehn. Předávání cen se každoročně účastní a tradičně předává mladým vědcům cenu za chemii, která nyní nese jeho jméno. „ Jsem na to hrdý," uvedl.
Na prvním místě se mezi mladými chemiky umístila Martina Nádherná z Ústavu anorganické chemie Akademie věd. Mladá vědkyně zkoumá iontové kapaliny. Používají se například jako elektrolyt do baterií.
Jejich výhodou je, že jsou baterie netěkavé a jsou přátelské k životnímu prostředí. Jde o baterie určené do elektromobilů a jejich předností je také nehořlavost, což je v tomto případě velice důležité.
Dostat se v Česku ke grantům bývá složité
Mladá vědkyně se těší hlavně na stáž do Francie. Ještě ale není rozhodnuta, kam pojede.
„Jsem opravdu hrdá, že jsem tuto cenu dostala, protože zpětně vidím, že ta moje čtyřletá práce byla k něčemu," řekla laureátka. Francii má ráda a nebránila by se spolupráci s nějakou francouzskou firmou. Další zemí, jejíž vědecké instituce ji lákají, je Německo. Práci v zahraničí by si chtěla vyzkoušet se svým manželem, rovněž chemikem.
Nádhernou mrzí, že Česká republika vědu více nepodporuje, a to nejen chemii, ale i fyziku či medicínu. Není proto podle ní divu, že mnoho mladých lidí odchází do zahraničí. V Česku totiž mají značně snížený přístup ke grantům. Mladý vědec prakticky nemá šanci grant dostat a musí se připojit k některému staršímu kolegovi.