Článek
Možné vodní proudy byly zaznamenány na několika různých místech během tří marťanských let (téměř šest let pozemských). Jde o tmavé potůčky, které se objevovaly vždy sezónně během tří let, a pak zase mizely. Odborníci z NASA proto předpokládají, že jde o bahnité toky, které vznikají táním. Vzhledem k tomu, že na Marsu panují velmi nízké průměrné teploty, zajišťuje tečení vody nejspíš poměrně vysoký obsah soli, která snižuje bod tání. Průměrná teplota na Marsu dosahuje -56 °C, ovšem se sezónními a geografickými výkyvy se pohybuje mezi -90 až +30 °C.
„Je otázkou, o jaké soli vlastně jde. Běžná sůl (NaCl) snižuje bod tání jen o 21 stupňů Celsia, takže na Marsu musí působit účinnější směs,“ řekl serveru io9 astronom Shane Byrne, který se na výzkumu marťanské vody podílí. Podle Byrnova kolegy Jamese Wraye se ze snímků zdá, že voda na Marsu může s obsahem soli kolem 3,5 procenta připomínat pozemskou mořskou vodu.
Kde se ta voda bere?
Další otázkou, na kterou vědci hledají odpověď, zní: Odkud se ta voda bere? Jde o zbytky oceánu, který zmizel pod povrchem? Na přesnou odpověď je podle Byrna příliš brzy.
Nicméně vědci uvažují o několika možnostech - existenci velkých zásob zmrzlé vody pod povrchem podél zlomů, nebo naopak jsou zdrojem stružek malá množství vody přítomná v atmosféře, která během zim zamrzá na povrchu rudé planety.
Sluneční soustava
Naděje pro život
Tekoucí voda na nehostinném povrchu ovšem vyvolává naděje, že voda může proudit i pod povrchem a na místech, kde by mohly existovat jednoduché formy života. Jeho objevení by bylo první možností porovnat, jakými cestami se může evoluce ubírat na dvou odlišných planetách.
Voda sice podle Wraye není důkazem života, ale z pozemského pohledu je jeho podmínkou. Navíc, pokud by se jednalo o velké zásoby ledu pod vodou, byly by oblasti na úpatích, kam stékají sezónní stružky, podle NASA vhodným místem pro vybudování lidských základen. A pokud by naopak se voda srážela pouze z atmosféry, nebylo by vybudování základny s lidskou posádkou zřejmě možné.