Článek
Maso vyrobené bez krávy bude k dispozici rychleji a levněji než dnes a neodpadne jen masakrování skotu chovaného často v nevábných podmínkách. Postup je poměrně jednoduchý - genetici chtějí maso produkovat přes kultivaci kmenových buněk hovězího skotu, a není důvod, proč by se k tomu nedaly využít vzorky buněk i jiných živočichů - třeba vzácnější zvěřiny.
Prvním cílem je produkce masa do hamburgeru s pomocí vzorku 10 000 buněk odebraných živé krávě. Tento vzorek byl kultivován v laboratorních podmínkách tak, aby se buňky namnožily miliardkrát a vytvořily hmotu podobnou hovězímu masu. Hmota ovšem byla vystavena na speciální formě tlaku a napětí tak, aby se zformovala svalová vlákna a nevznikl jen beztvarý želé „amaroun“, ale pokud možno opravdové maso s charakteristickou strukturou. Teoreticky je možné uvažovat do budoucna i o různé kvalitě masa.
Kdo první ochutná?
„Nevidím jakoukoli možnost, jak bychom mohli vystačit se stávající produkcí masa v nadcházejících desetiletích,“ uvedl pro MailOnline profesor Mark Post z Maastrichtské univerzity, který se na projektu podílí.
„Snažíme se prokázat, že svět může takto maso produkovat, a potřebujeme už jen nějakého odvážlivce, který to jako první ochutná,“ dodal s nadsázkou Post. Když se nikdo nenajde, tak to prý padne na něj.
Pro časopis Scientific American Post upřesnil, že první hamburger ze zkumavky bude hotový během 12 měsíců.
Dosavadní prototypy umělého masa neměly chuť
První umělé maso bylo na stejné univerzitě vyrobeno už v roce 2009, ale šlo jen o šedivou hmotu bez struktury, hodně podobnou té, jakou mají kalamáry. Ovšem vzniklá hmota kromě struktury postrádala i chuť. Vědci jsou nicméně přesvědčeni, že vylepšené „prototypy“ budou přijatelnější a s trochou černého humoru dodávají, že lidem nakonec stejně nic jiného nezbude.
„Když jíme hamburger, tak si taky nepomyslíme: ‚Právě jím mrtvou krávu.‘,“ prohlásil jeden z kolegů profesora Posta. Lidé jsou navíc už dnes vzdáleni zdrojům toho, co konzumují, tak by jim nemělo být zatěžko přijmout pěstované maso.
Statistiky růstu populace jsou neúprosné a očekávají, že konzumace masa, či poptávka po něm se do roku 2050 zdvojnásobí. Chováním dobytka by nebylo možné poptávku uspokojit. Umělé maso by mohlo naopak svět nakrmit, protože podle propočtů, které provedli výzkumníci na univerzitě v Utrechtu, je možné z jednoho vzorku kmenových buněk získat během dvou měsíců 50 tisíc tun masa.
V Oxfordu pak vědci spočítali, že na vypěstování kilogramu masa bude potřeba až o 60 procent méně energie a o 98 procent méně půdy než na jeho získání současným chovem dobytka. Nemalým ziskem je i snížení emisí skleníkových plynů až o 95 procent.