Jak se žije žirafám s jejich krkem? Cévy dopravují krev dva metry vysoko

Kardiovaskulární systém žiraf má ve světě savců jednu velkou zvláštnost. Dokáže bez potíží zásobit krví převýšení v řádu několika metrů, jež je dáno výškou žiraf.

Zoologové si původně tuto schopnost vysvětlovali specifickou stavbou srdce, která byumožňovala jeho vysoký výkon. Tato teorie ale byla zavržena. Výzkumy ukázaly, že žirafa má ve srovnání s ostatními živočichy srdce ke svému tělu v normálním poměru a v podstatě se neliší ani váhou, stavbou či funkcí.

Otázkou stále zůstávalo, co žirafám umožňuje přežívat výrazné výkyvy krevního tlaku, které se pohybují od hodnot 120–140/75–90 mm Hg až po extrémy, kdy krevní tlak dosahuje hodnoty 353/300 mm Hg bez toho, aby u nich došlo k poškození cév mozku v důsledku náhlého zvýšení tlaku.

Tepny končetin a krku, jež vedou okysličenou krev, jsou silnostěnné a velmi elastické. Tato elasticita tepen brání extrémnímu rozšíření, má za úkol vytlačit krev vzhůru. Navíc jsou ve stěně zmnožená svalová vlákna, kterých je nejvíce v poslední třetině délky krčních tepen. V samotném mozku se nachází tzv. divotvorná síť, odborně zvaná Rete mirabile, což je rozvětvení cév, které pomáhá k rovnoměrné distribuci krve v mozku a zabrání tak prudkému zvýšení tlaku.

Naopak žíly krku a končetin vedoucí odkysličenou krev zpět k srdci jsou tenkostěnné a schopné se velmi rozšířit. Vedle toho jsou vybaveny chlopněmi.

Při sklonění hlavy brání chlopně krčních žil náhlému přítoku krve do mozku. V horní části krční žíly dojde při sklonění hlavy k rozšíření jejího průřezu z 0,12 cm2 na 3,16 cm2.

"Objem krve, který se tak v žilním řečišti zachytí, je zhruba 5 litrů, to způsobí snížení krevního tlaku zvířete. Další adaptací krevního oběhu je vyšší vazba kyslíku a vyšší počet červených krvinek. Je jich asi 11,8 miliónu v mm3 – pro srovnání u dospělého člověka je to asi 5,5 miliónu v mm3,“ vysvětluje veterinární lékař ze ZOO Praha Roman Vodička.

Ve světě bylo provedeno několik studií, které chtěly objasnit, jak se změní relativně stabilní hodnoty krevního tlaku u zvířete v okamžiku, kdy skloní hlavu.

„Studie publikované v devadesátých letech minulého století uváděly, že v ten okamžik dojde ke zvýšení krevního tlaku na 280/150 mm Hg a zároveň se zdvojnásobí počet pulsů. Novější studie amerických (2006) a dánských vědců (2007) prokázaly, že skloní-li žirafa hlavu pod úroveň srdce, poklesne tlak v tepnách z 204 mm Hg na 139 mm Hg. Otázkou zůstává, která fakta jsou správná, neboť tyto studie byly prováděny v celkové anestézii, která výrazně ovlivňuje kardiovaskulární aparát,“ říká Roman Vodička.        

Žirafí kardiovaskulární systém je jedním z nejdokonalejších v přírodě. Poruchy krevního tlaku jsou u těchto zvířat velmi vzácné. „U žiraf prakticky není patologicky vysoký nebo nízký krevní tlak. Žirafy z tohoto pohledu patří mezi jedny z nejzdravějších savců,“ říká MVDr. Roman Vodička. Literatura uvádí pouze několik případů cirkulačního kolapsu u zvířat způsobeného šokem při odchytu. Jedna publikace se pak zmiňuje o trombóze v žilách obou pánevních končetin.

Výjimečná adaptační schopnost kardiovaskulárního systému žiraf a jejich ustálené hodnoty krevního tlaku jsou tím, proč vědci stále tato zvířata sledují a hledají všechny mechanismy, které se na pochodech a regulaci tlaku podílejí.

Zda bude možné poznatky přenést do klinických studií humánní medicíny, kde by se aplikovaly na poruchy s kolísavým tlakem, případně by byly využity k zabránění vzniku mozkových příhod souvisejících s vysokým krevním tlakem, se zatím neví.

Ve světě však stále probíhají programy, které mají objasnit složitý kardiovaskulární systém žiraf, právě za tímto účelem.