Článek
„Od té doby začínají tento rozdíl vysokoškoláci dohánět. Zatímco pětadvacetiletí vysokoškoláci mají v průměru jen o asi tisíc korun více, například u třicetiletých je rozdíl mezi příjmy obou skupin už přes 9000 korun měsíčně, o pět let později dokonce více než 15 500 Kč,“ říká Miroslav Dravecký, projektový manažer společnosti Profesia.
Ta porovnala mzdové údaje 250 tisíc lidí z průzkumu platů Merces.cz. Díky tomu mohli analytici porovnat příjmy vysokoškoláků a středoškoláků ve všech věkových skupinách.
Průměr VŠ 29 900 Kč, SŠ 20 900 Kč
Závěr zní: plat vysokoškolsky vzdělaných lidí je v průměru o 30 % vyšší než průměrný plat středoškoláků, kteří mají maturitu a dokonce o 41 % více peněz než si vydělají středoškoláci bez maturity.
„Zatímco vysokoškolský průměr vychází na téměř 29 900 Kč, středoškoláci s maturitou mají na své výplatní pásce v průměru 20 900 Kč a středoškoláci bez maturity 17 500 Kč,“ uvedl Dravecký.
Placené studium prodlouží návratnost o necelý rok
Za předpokladu, že náklady na život jsou pro vysokoškoláka a středoškoláka stejné, a to samé platí i pro rychlost růstu či poklesu jejich mzdy, po deseti letech a 11 měsících (asi ve 34 letech) se celoživotní příjmy vysokoškoláků a středoškoláků vyrovnají.
Rozdíl výplat za každý další měsíc představuje „čistý zisk“ za investovaný čas do vzdělání. „V případě vysokoškolského studia zpoplatněného, řekněme 20 000 korunami na rok studia, by se doba, za kterou se příjmy vyrovnají, prodloužila jen o necelý rok na 11 let a šest měsíců,“ dodal Dravecký.