Článek
Vozítko provedlo vrty a chemické rozbory hornin. Nacházel se v nich uhlík, vodík, kyslík, dusík, fosfor a síra, což jsou předpoklady pro život mikrobů. Podle vědců mohlo jít o tzv. chemolitotrofní bakterie, které přeměňují anorganické látky. Našli sloučeniny v různých fázích oxidace, což je chemická reakce, kterou tyto organismy energii získávají.
Jezero se na Marsu nacházelo před 3,5 miliardy let, v době, kdy se planeta Země teprve formovala a měla za sebou zhruba miliardu let existence.
Podobné bakterie se na Zemi nacházejí hluboko v zemi případně na dně oceánů.
Povrch Galeova kráteru
"Je to skutečně poprvé, co jsme na Marsu našli horniny, které dokazují existenci jezer," citovala agentura AFP vědce Sanjeeva Guptu z Královské univerzity v Londýně.
Robot vrty provedl v pískovci a jílovci a především v druhé hornině nalezl minerály, které naznačují, že na ně působila voda. Vypadá to prý, jako by se do jezera vléval nějaký tok. Dnes je místo studené a suché, kdysi tu ale mohla proudit voda, domnívají se vědci.
„Podmínky tam trvaly dost dlouho na to, aby tam mikrobi mohli trvale žít, růst a množit se,“ uvedl profesor geologie z kalifornského technologického institutu John Grotzinger.
Jezero bylo na místě stovky nebo tisíce let, proudy vody pak podle něj mohly místem protékat milióny i desítky miliónů let.
Zkoumaný pískovec byl podobný tomu, jaký se nachází na podobných místech na Zemi.
Vrt provedený robotem Curiosity
Vědci ale upozornili, že žádné stopy života nalezeny nebyly.