Hlavní obsah

Simulace cesty na Mars vrcholí po sedmi měsících

Moskva

V sobotu "dosedne" na Rudou planetu přistávací modul s lidskou posádkou. Na rozdíl od skutečného přistání na Měsíci, které v roce 1969 s úžasem sledoval celý svět, ale modul neopustí Zemi. Operace se odehraje ve Státním vědeckém centru v Koroljovu u Moskvy, které je dějištěm projektu Mars-500 simulujícího let na Mars.

Simulace cesty na Mars vrcholí po sedmi měsícíchVideo: ČTK

Článek

Mise na Mars odstartovala loni 3. června, kdy do simulátoru kosmické lodi nastoupila šestice "kosmonautů". Experiment místy připomíná dětskou hru, avšak tato hra má tvrdá pravidla: trojice Rusů, Francouz, Ital a Číňan budou moci opustit prostor simulátoru, který je hermeticky oddělen od okolního světa, až 5. listopadu tohoto roku.

Projekt, na kterém se vedle ruského Institutu pro lékařské a biologické problémy podílí Evropská kosmická agentura a čínské vesmírné školící centrum, zkoumá vliv dlouhého pobytu v uzavřeném umělém prostředí na zdraví a psychiku posádky.

Dřevěné obklady a skleník

Kdo si představuje interiér "kosmické lodi" jako ze sci-fi filmů či skutečných vesmírných plavidel, bude patrně zklamán. Vnitřek lodi je z psychických důvodů a kvůli chemické stálosti v dlouho nevětraném prostoru obložen dřevem.

Simulátor sestává ze čtyř obytných válců neboli modulů. Největší obytný modul s kajutami, kuchyní a společenskou místností měří 20 metrů. Z obytného modulu lze úzkými otvory s poklopem prolézt do lékařského, pracovního a přistávacího modulu. V tubusech se nachází mimo jiné skleník, kde si "kosmonauti" pod umělým světlem pěstují zeleninu, nebo tělocvična.

Každý den je rovnoměrně rozdělen na fázi spánku, práce a volna. Posádka s okolním světem, řídícím střediskem, komunikuje elektronickou poštou a videozprávami, avšak jejich přenos je vždy zpožděn o půl hodiny, ačkoli se středisko nachází jen o pár metrů vedle. Má to simulovat zpoždění přenosu při skutečném letu. "Kosmonauti" se stejně jako na Mezinárodní vesmírné stanici stravují pouze z konzerv a sprchují se jednou týdně.

V pondělí 14. února opustí Rus Alexandr Smolejevskij a Ital Diego Urbina přistávací modul EU-50 a ve skafandrech vstoupí na povrch "Marsu". Ve skutečnosti přejdou z modulu o úroveň výš do haly o objemu 1200 krychlových metrů, která představuje Mars.

Pobyt v izolovaném prostoru bez oken, jehož celkové trvání je 520 dní, je především testem psychické odolnosti a sociální interakce. Žádné konflikty mezi členy posádky dosud nebyly hlášeny. Posádka poslala "na Zemi" fotky, kde v kostýmech slaví Halloween nebo čínský Nový rok.

Poté, co se na povrch Marsu vystřídá všech šest členů posádky, vydá se loď na osmiměsíční "zpáteční cestu". To by měla podle očekávání být nejnáročnější částí celého "letu". "Únava a myšlenky na blížící se ukončení mise by mohly mít negativní důsledky," uvedl ředitel mise Boris Morukov.

Vědci si od experimentu slibují cenná data. Na Mars bude sice možné letět, až budou vyvinuty potřebné technologie, avšak úspěch mise bude záviset právě na psychické odolnosti astronautů. Meziplanetární vesmírný let klade na jednotlivce ještě vyšší nároky než let na oběžnou dráhu kolem Země.

Důvodem je nižší operační a sociální kontrola posádky ze Země. V takových podmínkách mohou obstát pouze lidé schopní sebekontroly, samostatného rozhodování a řešení problémů. Právě psychické problémy a případný konflikt mezi členy posádky je vedle nedostatku vzduchu hlavním úskalím letu na Mars.

Ambicí projektu Mars-500 je přispět vědecky k historickému okamžiku, kdy se do rudého písku Marsu otiskne lidská stopa. Tento okamžik však podle vědců nenastane před rokem 2030.

Související témata:

Výběr článků

Načítám