Článek
Na rozdíl od výše zmíněné britské krimi nás však nezavede do Londýna, nýbrž na pražský Žižkov, jehož pověst charakterizoval odedávna slogan „Žižkovu a Libni zdaleka se vyhni“. Tři kamarádi, Mireček, Vilém a Dužan, si tu žijí docela pohodlně. Přivydělávají si pěstováním a prodejem kvalitní trávy, kterou Mireček přibaluje k rozvážené pizze, a nic jim vlastně nechybí. Mirečkův sen o tom, že si za utržené peníze koupí karavan a vypadne k moři, je sice hodně vzdálený, ale sny jsou od toho, aby se k nim člověk libovolně dlouho přibližoval.
A pak dostanou kluci nabídku, která se neodmítá: prodat kompletní úrodu za jednu noc. Jenže když obchod uzavřou, zjistí, že jim někdo vykradl pěstírnu, a mají pár hodin na to, aby zachránili nejen kšeft, ale taky vlastní malíčky.
Vyhořelý a aktivní policajt
„Na rozdíl od řady kolegů jsem si pro svůj debut představoval něco hravého, co nebude mít závažné téma, ale bude z toho cítit láska k filmařině,“ řekl Právu po novinářské projekci Hobzík a k námětu dodal: „Pochází z mé střední školy, kde byli každý den dva tři kluci, kteří prodávali trávu a pokaždé měli historku z minulé noci: jak utekli policajtům, jak potkali nádhernou holku... Jednoho z nich jsem potkal asi po deseti letech a zjistil jsem, že on se v těch historkách a způsobu života vůbec nikam neposunul. A tam jsem ucítil téma, semínko, z něhož by mohl vzejít příběh.“
Nedospělého třicátníka Mirečka hraje Matouš Ruml, který tvrdí, že jestli na střední škole něco nedělal, tak přesně to, co dělá jeho postava. „Ale scénář, jeho bizarnost a komika, to všechno mě zaujalo. Myslím, že na české poměry je to zajímavý a netradiční scénář, pro který jsem se okamžitě nadchnul. A když už jsem sám nic takového neprožil, aspoň jsem si to zahrál.“
Příprava na natáčení byla pro Rumla nicméně poněkud náročná, protože ač sám nekuřák, ve filmu k němu cigareta neodmyslitelně patří. „Na dva a půl měsíce jsem se obětoval. Moje postava hulí a kouří, tak jsem si asi po šesti letech koupil krabičku cigaret. Jenže ono je vždycky poznat, když nekuřák dělá, že kouří. A to jsem nechtěl. Tak jsem se prostě rozkouřil, ale věděl jsem, že to zase odložím a bude mi v tom dobře. Zkrátka jsem absolvoval, co se týče zdraví, jednu z nejtěžších příprav.“
Nejvtipnějšími postavami filmu jsou dva suspendovaní policajti ze staré školy v podání Martina Hofmanna a Leoše Nohy. První z nich, Rudolf, se chová jako psychopat, který chce za každou cenu nadřízeným dokázat, že si zaslouží návrat na výsluní. Druhý, Václav, je vyhořelý, líný strejc.
„V životě je Martin cukr a já bič, ve filmu je to obráceně. Já jsem ten hodnější a Martin je ten zlý,“ říká o své postavě Noha a Hofmann dodává: „Rudolf je magor. Je hodně horlivý a divoký, používá nestandardní a nedovolené postupy. Chodí neustrojený, bez uniformy, je prostě přes čáru. Baví mě, jak je divoký, střílí dřív, než mluví.“
O obsazení obou hvězdných herců režisér řekl, že jakkoliv bylo hledání správných představitelů mnohdy komplikované, Hofmann a Noha byli hned první dvě volby.
„Byl jsem moc rád, když po přečtení scénáře oba řekli, že je to baví a jdou do toho. Hofmann měl navíc stejnou vizi, jakou jsem v té době měl i já. V původním scénáři totiž byli oba policajti napsaní lehce parodicky, jako hloupí poldové, co jedí koblihy. Ale mně se to pořád nějak nelíbilo, cítil jsem, že je třeba je dostat do jiné polohy. A když jsem se potkal s Martinem, hned jsme si porozuměli, protože jeho připomínky byly úplně stejné jako to, co jsem měl v tu chvíli už rozepsané já.“
Jak sehnat peníze na debut
Když přijde debutant s tím, že chce natočit žánrový film, u řady producentů to mnoho důvěry nevzbudí, protože čistý žánr potřebuje důkladnou znalost řemesla a většinou i zkušenosti. Setkání Adama Hobzíka s producentem Kamilem Kožíškem ovšem bylo netradiční.
„Úplně jiný režisér mi přišel prezentovat svůj projekt a poznamenal, že má kamaráda, který něco napsal a chtěl by mi to ukázat,“ řekl Právu Kožíšek. „Moc se mi do toho nechtělo, ale nakonec jsem souhlasil, sešli jsme se a mně bylo po třiceti minutách jasné, že to chci dělat. Adam totiž přesně věděl, jak má film vypadat, navíc to bylo něco úplně jiného než scénáře, které se mi denně objevují na stole. Je skvělé, když má debutující režisér naprosto přesnou představu o jednotlivých scénách i o celkovém ladění filmu.“
Hobzík potvrdil, že najít producenta bylo hodně těžké. „Rok jsem marně rozesílal e-maily, abych někoho přesvědčil, aby si ten scénář vůbec přečetl. Takže setkání s Kamilem bylo opravdu velké štěstí.“
Nicméně natáčet dnes na Žižkově, když štáb potřebuje prázdné ulice, není vůbec snadné, protože běžně je všude plno. „Velkou roli hrálo, že jsme ze sedmadvaceti natáčecích dnů měli sedmnáct noček. Pro herce i štáb to bylo náročné, ale ve tři ve čtyři ráno už tam těch lidí moc není,“ vysvětlil Kožíšek.
Jakkoliv název připomíná již zmíněný film Sbal prachy a vypadni, jde o ryze českou komedii, český humor. „Struktura je díky akčním scénám spíše zahraniční. Ale kdybych se k tomu snažil dělat americký humor, byla by to jen napodobenina, která by mě nebavila, protože původní námět je o klucích, které znám. Takže záměr byl přidat k českému humoru něco, co známe ze zahraničních filmů,“ uzavřel Hobzík.
Jak se to podařilo, dají v příštích dnech a týdnech najevo diváci, kteří se mohou těšit i na další herce, jako jsou Marek Lambora, Janek Gregor, Duy Anh Tran, Predrag Bjelac, Karel Dobrý, Ha Thanh Špetlíková, Lucie Benešová a další.