Bratři Timkové z No Name: Lidé milují písně, v nichž se najdou

Igor Timko: Oslovili nás tvůrci a řekli, že by chtěli, abychom napsali písničku, která bude pasovat k filmu a zároveň bude hitovka pro rádia. V principu jim bylo jedno, jestli text bude slovenský nebo český, ale jelikož je to komedie především pro českého diváka, preferovali český. Potom nám pustili film a my se rozhodli, že si od něho dáme odstup a vše zvážíme.

Ten den byl zvláštní. Ráno jsme viděli film, večer jsme měli koncert v Libušíně a v noci na nás čekal na nějaké oslavě Karel Gott. Bylo to letos 21. června a my na tu oslavu dorazili až v půl jedné. Pokecali jsme s ním a šli si dát pivko. Při něm jsme se o písni pro film bavili a já řekl, že mě napadlo, že je-li aristokratka z toho filmu prokletá, uděláme písničku o tom, že i prokletí může být štěstí.

Igor Timko: Během několika dnů. Natočili jsme ji ve studiu ve slovenských Lipanech a vznikl k ní i klip, ve kterém jsou s naším hraním ve studiu propojeny scény z filmu.

Ivan Timko: Když jsme od Igora dostali demonahrávku jeho původního nápadu, byla to vlastně polka. Protože nejsme dechová kapela, řešili jsme, jestli ji pojmeme rockově, popově, swingově nebo jinak. Nakonec jsme styly zkombinovali.

Igor Timko: První verzi písně tvůrci pochválili, jen režisér se ptal, jestli by bylo možné dostat do textu slovo aristokratka. Dodělal jsem tedy třetí sloku, ve které se objevilo.

Mimochodem, těžké pro mě bylo implementovat do textu název hradu Kostka. Dlouho jsem si s tím lámal hlavu, až jsem použil slovní hříčku, v níž se praví: Zkus to v Kostce pochopit.

Ale kdyby se ten hrad jmenoval Trojúhelník, asi bych to slovo do textu vměstnával hůř.

Igor Timko: Hlavní motiv písně je v něm několikrát použitý v jiných aranžích. Nic dalšího jsme nesložili.

Ivan Timko: Bude nám stačit, když si lidé budou při odchodu z kina tu písničku broukat.

Igor Timko: Když jsme jeli na tento rozhovor, v rádiu, které jsme měli v autě puštěné, hráli naši písničku Ďakujem, že si. Řekli jsme si, že naše nejslavnější písničky nejvíc spojuje nadčasovost. Když se líbila v roce 2000 a líbí se i v roce 2019, je nejspíš nadčasová.

Ivan Timko: Osobně si myslím, že má-li se písnička stát hitem, musí mít i silný text. Když se jím autor trefí lidem do života, je to dobrý základ k tomu, aby hit vznikl. Společný prožitek lidi spojuje. Milují písně, v nichž se najdou.

Igor Timko: Když nás Karel v roce 2014 oslovil a zeptal se, jestli bychom pro něj neměli nějakou píseň, odpověděli jsme, že nás jeho zájem těší, a až nějaká vznikne, ozveme se.

Uběhly tři roky a já zatelefonoval Ivance Gottové s tím, že o nějaké uvažujeme. Ještě ten den mi zazvonil telefon, a tentokrát už volal Karel osobně. Řekl jsem mu, že skutečně jednu máme, ale nebude to, v uvozovkách, zadarmo. Naším návrhem bylo, že ji nazpíváme jako duet.

Záhy se ukázalo, že se věci nedějí náhodou. První sloka nešla do češtiny přeložit snadno, druhá naopak zcela jednoduše. Třetí nešla a čtvrtá opět snadno. Přesně tak, aby z toho byl duet.

Mimochodem, když jsme potom jezdili ke Karlovi na korepetice, byli jsme vždy stoprocentně připravení a nemohli se dočkat. Karel nás ale pokaždé zastavil a řekl: Pánové, nejdřív si dáme oběd, potom kávu, potom si popovídáme, a když zbyde čas, dojde i na tu písničku.

Naprosto nás zklidnil a my se díky tomu dozvěděli spoustu zajímavých věcí. Mnohokrát jsme si potom ještě volali a povídali si.

Igor Timko: Už je to tři roky, co vyšla naše poslední řadová deska S láskou. Na nových písničkách pracujeme průběžně, ale v kapele nastala druhá vlna příchodu potomků a my usoudili, že jako muži chceme být víc po boku manželek a dětí.

Kromě toho pořád něco děláme, koncertujeme, nazpívali jsme duet s Karlem Gottem, písničku pro film, složili jsme skladbu pro Terezu Maškovou, odehráli akustické koncerty. To vše vyžadovalo čas.

Nové písně skládáme, ale zvažujeme, jestli je v budoucnu vydáme na desce, anebo budeme vždy po půlroce nabízet pouze singly s videoklipy.