Článek
Rédl se odehrává v doslova šedivém světě vojáků, estébáků a různých ministerstev. Po celou dobu vidíme jen ztlumené barvy, prosincová příroda ladí s odpornými budovami úřadů a nádraží. Umakartové interiéry, retro nábytek a kostýmy vytvářejí dojem skoro černobílého filmu.
Design by ale nic neznamenal, kdyby Rédl neměl propracovaný scénář Mira Šifry. Řada detailů o 90. letech, o politice, StB a armádě je navěšena na solidní kostru postupně se odvíjejícího příběhu o jedné železniční záhadě a napínavé pátrání pěkně graduje.
Samotný prokurátor Rédl patří k nejzajímavějším českým postavám posledních let. Osamělý inteligentní muž bez rodiny žije ve služebním bytě v paneláku a tají občasné návštěvy svého milence. Na rozdíl od jiných prokurátorů a policistů má ještě zbytky smyslu pro spravedlnost a trvá na principech dokonce i v kauze estébáka Ference.
Ondřej Sokol jako Rédl
Rusové odjíždějí.
Hlavně se ale zakousne do případu mrtvého studenta kybernetiky, který měl automatický přístroj na počítání vagónů, který policie zlehčuje. Nacházíme se v době odsunu sovětských vojáků, který probíhá právě po železnici, takže Rédl ví, že to nebude žádná náhoda. O pomoc při luštění záhadných dat musí s jistým sebezapřením požádat i estébáka a brzy se ukazuje, že oficiální počet vagónů se zbraněmi nesouhlasí s tím reálným. V tom začnou umírat další lidé.
Ondřej Sokol je v roli Rédla přesný, jeho mírně depresivní a místy trochu bezmocný vyšetřovatel si snadno získá sympatie diváka. Výrazně se zaryje do paměti i David Novotný, který hraje psychopatického zloděje, násilníka a vraha. Ač fyzicky nepůsobí zastrašujícím dojmem, jeho postava je nakonec nejděsivější ze všech.
Celkové hodnocení: 80%