David Bowie podlehl rakovině

Článek

„Po odvážném osmnáctiměsíčním boji s rakovinou David Bowie dnes pokojně zesnul v rodinném kruhu,” oznámil v pondělí Steve Martin na sociálních sítích. „Bohužel, je to pravda,” potvrdil na Twitteru Bowieho syn Duncan Jones.

Britská televize k tomu poznamenala, že Bowie si chránil soukromí a o jeho nemoci širší okolí nevědělo.

Bowie, který byl držitelem několika prestižních cen za celoživotní dílo, přitom minulý pátek na své narozeniny vydal nové album Blackstar, které kritika vyzdvihla.

January 10 2016 - David Bowie died peacefully today surrounded by his family after a courageous 18 month battle... https://t.co/ENRSiT43Zy
— David Bowie Official (@DavidBowieReal) 11. leden 2016

O tom, že je Bowie nemocen, se spekulovalo dlouhá léta. V květnu 2004 nedokončil v Praze kvůli bolestem levého ramene koncert. O dva dny později musel být po koncertu v Německu operován. Ukázalo se, že netrpěl skříplým nervem, ale zúženou tepnou a museli mu udělat angioplastiku.

Jak upozornila ČTK, koncertně Bowie naposledy vystoupil v roce 2006 na charitativním večeru.

David Bowie na pražském koncertu v roce 2004

Populární hudbu posunul vpřed

David Bowie byl jednou z největších postav populární hudby, kterou dokázal posunovat vpřed. Vycházel z psychedelického písničkářství, které dominovalo jeho druhé desce Space Oddity nazvané podle jeho stejnojmenného prvního hitu.

Skutečný průlom přišel až v roce 1972 s koncepční deskou The Rise and Fall of Ziggy Stardust and The Spiders from Mars, kde pokračoval v kosmické tematice. I když koncepční album připomínalo tehdejší artrockové opusy, hudba byl úplně jiná, nesla se v duchu chytlavého ale chytrého glam rocku a byla nabitá hity jako Starman, Suffragette City a Rock´n´roll Suicide. Ještě větší pozornost než samotná hudba přinesla Bowiemu pódiová androgynní stylizace.

Od té doby Bowie pravidelně měnil svou image, která vždy ladila s aktuálním pojetím. Když nechal zahynout Ziggyho, proměnil se v hubeného bílého vévodu s každým okem v jiné barvě. Na desce Aladdin´s Sane čerpal ze stonesovského rocku, na Station to Station a následném koncepčním orwellovském albu Diamond Dogs ze soulu a funku. Právě toto pojetí konvenovalo uživatelům drog, což ukázala i kniha My děti ze Stanice Zoo.

V roce 1976 Bowie zcela změnil pojetí své hudby, když se přesunul do Západního Berlína. Fascinován německou elektronickou hudbou opustil rock a natočil album Low s mnoha instrumentálními skladbami, v nichž se prolínají elektronické plochy s ambientem. David Bowie v té době spolupracoval se zakladatelem ambientní hudby Brianem Enem.

Na Low navázalo podobně laděné album Heroes opět ovlivněné tísnivou atmosférou rozděleného města. Druhá instrumentální strana se nese v duchu ambientní hudby a německé elektroniky. Jako poctu krautrocku a skupině Kraftwerk se tam objevuje skladba V2 Schneider.

Bowie se v té době zařadil předním inspirátorům nové vlny, která se snažila po nástupu punku vrátit hudbě ostří pestrost i inovativnost, přičemž se orientoval na písně. V jejím duchu je pojaté album Lodger.

Let's Dance se dostalo i do ČSSR

Další komerční úspěch Bowiemu přinesla tanečně orientovaná deska Let´s Dance, na které se objevil i hit China Girl vytvořený s Iggym Popem. Iggy mu oplatil, že mu pomohl nastartovat sólovou kariéru po problémech s drogami. Deska byla tak slavná, že se dovezla i do ČSSR.

Na konci osmdesátých let dokonce Bowie sáhl i po písni Bang Bang, kterou složil pro Iggyho Popa český baskytarista Ivan Král. Bowie ji zařadil v roce 1987 na desku Never Let Me Down. V té době ale Bowieho kariéra trochu vázla, velký průlom nezaznamenala ani jeho skupina Tin Machine.

Dawid Bowie s manželkou Iman. Snímek je z ledna roku 2010.

Nový dech Bowie nabral až s nástupem elektronické hudby, když se v roce 1995 vrátil ke spolupráci s Brianem Enem na koncepčním dystopickém albu o zničujícím umění na desce Outside 1. Až industriálně laděné album se blíží k pojetí Nine Inch Nails. Taneční rytmy pak dominovaly albu Earthlink.

Koncem minulého století se Bowie na albu Hours vrátil k přístupu, jenž ho proslavil v polovině sedmdesátých let. V tomto duchu se nesla i následující alba, ale na aktuálním Blackstar už lze nalézt příchutě jazzu.

Největší hity Davida Bowieho

• Space Oddity (1969)

• Space Oddity (1969) • The Man Who Sold the World (1970)

• Space Oddity (1969) • The Man Who Sold the World (1970) • Changes (1971)

• Space Oddity (1969) • The Man Who Sold the World (1970) • Changes (1971) • Ziggy Stardust (1972)

• Space Oddity (1969) • The Man Who Sold the World (1970) • Changes (1971) • Ziggy Stardust (1972) • Jean Genie (1973)

• Space Oddity (1969) • The Man Who Sold the World (1970) • Changes (1971) • Ziggy Stardust (1972) • Jean Genie (1973) • Rebel Rebel (1974)

• Space Oddity (1969) • The Man Who Sold the World (1970) • Changes (1971) • Ziggy Stardust (1972) • Jean Genie (1973) • Rebel Rebel (1974) • Fame (1975)

• Space Oddity (1969) • The Man Who Sold the World (1970) • Changes (1971) • Ziggy Stardust (1972) • Jean Genie (1973) • Rebel Rebel (1974) • Fame (1975) • Heroes (1977)

• Space Oddity (1969) • The Man Who Sold the World (1970) • Changes (1971) • Ziggy Stardust (1972) • Jean Genie (1973) • Rebel Rebel (1974) • Fame (1975) • Heroes (1977) • Ashes To Ashes (1980) • Under Pressure + Queen (1981) • Let´s Dance (1983) • China Girl (1983) • Modern Love (1983) • Blue Jean (1984) • Dancing In The Street + Mick Jagger (1985)

• The Stars (Are Out Tonight) (2013)

Se smrtí Bowieho odchází jedna z nejvýznamnějších postav dnešní hudby. Byl nejen vynikajícím zpěvákem a výborným skladatelem, ale hlavně dokázal reagovat a předznamenávat trendy, když čerpal z nejrůznějších stylů. Pro zástupy muzikantů představoval ohromnou inspiraci.

Vyhledat

Hlavní menu

záhlaví

Hlavní obsah