Článek
Ivo Kristián Kubák a Marie Nováková si z románu vybrali devět postav, přičemž se chytře vyhnuli těm nejzprofanovanějším, jako je Hitler, Stalin či císař Franz Josef. V jejich inscenaci se propojují osudy Almy Mahlerové a Oskara Kokoschky, Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga, excentrické básnířky Else Lasker-Schülerové, Georga Trakla, Gottfrieda Benna a Franze Kafky za více či méně tichého přihlížení Marcela Duchampa.
A pohled na ně rozhodně nespoléhá na vžitá klišé – Kafka Jiřího Böhma není tragicky existenciální, ale sympaticky nesmělý chlapec s osobitým humorem a mezi Almou Evy Josefíkové a Kokoschkou Jáchyma Kučery to jiskří s dráždivě vystupňovaným napětím.
A mezi tím se plavně pohybuje Kočka domácí i démonická Anežky Rusevové.
Inscenace 1913 připomíná permanentní párty.
Herci si od svých postav udržují příjemný, ale nikoli parodický odstup, výsledkem jsou namísto papírových legend živé postavy se všemi kapriciózními malichernostmi.
Freud Luboše Veselého skutečně přistupuje k lidem jako k potenciálním pacientům, jeho spor s Jungem Jáchyma Kučery je vtipně shozený a Lasker-Schülerová Kateřiny Císařové budí pochybnosti o své sociálně zoufalé situaci, respektive o jejích skutečných příčinách.
Něco přes hodinu trvající inscenace zachovává chronologii roku 1913 od novoročního přípitku, spíš však připomíná permanentní celoroční párty s neustále dorovnávanou hladinou alkoholu i adrenalinu. Nenudí, má spád, vtipná aranžmá, jež na jednoduché scéně divákům umožní prožít klíčové momenty roku 1913, zvláště nápaditá je premiéra Svěcení jara.
A přitom atmosféra houstne, aniž by se na blížící se konflikt nějak polopaticky upozorňovalo. Kdo si tedy chce zmnožit svůj zážitek z četby Illiesovy knihy příjemným divadlem, ať zamíří na Štvanici.
Premiéra 22. 3. 2015 Vila Štvanice Praha
Může se Vám hodit na službě Zboží.cz: