Článek
Leigh už dostal v Cannes v roce 1993 Cenu za režii filmu Nahý, o tři roky později vyhrály Tajnosti a lži Zlatou palmu. Snímek Happy Go Lucky má oscarovou nominaci za scénář a herečka Sally Hawkinsová berlínského Medvěda.
Another Year je dalším rokem v životě britské rodiny a jejích přátel. Manželský pár Tom a Gerri a jejich dospělý syn Joe jsou přitom rodina, jaká je nejen ve filmech málokdy k vidění.
Leckomu mohou jít až nervy tím, jaký mají cit pro lásku, partnerské vztahy i přátelství. A také pro osamělost lidí jako je Gerryina kolegyně Mary. Ta v marné snaze o vlastní rodinu přilne k Gerri a ráda by přilnula i k Joeovi. Jen málokdy se ale věci daří tak, jak by si člověk přál…
Mike Leigh přijel do Cannes s partou herců a zároveň přátel.
Sedmašedesátiletý Leigh odpovídal na otázky novinářů ochotně, jen o novém filmu zásadně mluvit odmítá:
Ať se na něj radši každý podívá a vezme si z něj, co bude chtít. Aby ale nedošlo k omylu – mně nevadí diskutovat o hlavních tématech filmu, jenom nesnáším, když ho mám vysvětlovat. A zvlášť tento, protože je velmi osobní a zabývá se velkým množstvím témat.
Jedním z nich je i stárnutí a smrt – ostatně podobně jako v novém filmu Woodyho Allena. Ten mluví o hrůze stárnutí, co si o tom myslíte vy?
Nejsem Woody Allen, takže nemohu vědět, jak moc je pro něj stárnutí těžké. Já si nemyslím, že to musí být zase tak příšerné. Ostatně život je dost bohatý na to, aby si člověk nemusel takové věci moc připouštět. Můj pohled je spíš optimistický.
Zdá se, že jste pořád stejně nadšený lidmi jako jste byl v mládí. Nejen vy, ale i vaše postavy jsou většinou pozitivní. Čím to je?
Právě tím, že jsem opravdu pořád nadšený obyčejnými lidmi. Myslím, že každý člověk je něčím zajímavý, každý osud v sobě nese filmový potenciál.
Jak obsazujete role? Často jsou to herci, s kterými jste už pracoval.
Nepracuji už dnes prakticky s nikým, kdo by nebyl zároveň můj přítel. Jednu z hlavních rolí v Another Year hraje Lesley Manville, který drží rekord: je to naše devátá spolupráce.
Je to ale zároveň výběr herců, kteří odpovídají mým požadavkům. Těžkopádní herci pro mě nepřipadají v úvahu. Potřebuji bystré, energické, inteligentní herce, kteří se pečlivě připravují a jsou to výrazné individuality. Vzhledem k tomu, že točím filmy o obyčejných lidech, musí je hrát silné osobnosti, které dokáží vytvořit atraktivní postavy.
Another Year je vaše čtvrtá soutěžní účast v Cannes, dvakrát jste dostal cenu, o svých kvalitách tedy nepotřebujete přesvědčovat. Je pro vás přesto festival pořád důležitý?
Ano, samozřejmě. Důvod, proč mám rád právě Cannes, je ten, že to je filmový svátek opravdu celého světa. Je to sice trochu cirkus, ale každý film tu má své místo a Hollywood pro jednou není pupkem světa.
Kromě vlastní účasti v soutěži jste byl v minulosti i členem poroty – bavilo vás koukat se na tolik filmů a hodnotit je?
Být v porotě je dobra zkušenost. Parta chytrých lidí mluví o filmu, a mluvit o něm vážně, to je dobrá věc. Já osobně se sice nikdy nezajímám o to, co říkají lidé o mně a mých filmech, ale být v soutěži je pro mě čest.
