Článek
Nové výběrové dvojalbum Tenhle vítr jsem měl rád není ve vaší diskografii první. Proč na něm opět vycházejí písně, které už na vašich výběrech vyšly?
Pohledům zpátky jsem se dříve dost bránil. V devadesátých letech mi bylo nabídnuto, abych vydal své první best of album, ale to jsem zrušil. Pak jsem ovšem pochopil, že to jednou přijít musí a vyšly dva různé výběry. Po čase jsem si ale řekl, že by se má kariéra dala zmapovat věrohodnějším způsobem a v jednom komplexním balení. Výsledkem toho je tato nová kompilace.
V čem je ta věrohodnost?
Na kolekci je připomenuto mé období v sestavě C Vocal a také alba Tenhle vítr jsem měl rád z roku 1982. Na předešlých albech to byla jen okrajová záležitost. Navíc jsme na novém výběru srovnali dodatečným technickým zpracováním kvalitu nahrávek, které vznikaly v různých dobách.
Jak s odstupem času hodnotíte své působení v C Vocal?
Bylo velmi důležité. Kromě toho, že byl C Vocal originální po stránce vokální a aranžérské, byl také velmi pracovitý. Já byl do té doby od přírody velmi líný člověk. V té kapele jsem se ale naučil pracovat. To pro mě bylo důležité.
Která skladba na výběrovém albu je pro vás zásadní?
Obvykle si doma své desky nepouštím, ale v případě této kompilace jsem to udělal, protože mě zajímalo, jak se písně po masteringu zvukově srovnaly. Při tom jsem narazil na pár skladeb, na něž jsem lehce pozapomněl a rád jsem si je takto osvěžil. Že bych ale vyloženě nějakou favorizoval, to ne. Nejvíc mě asi překvapilo, jak na ploše osmi minut Ota Petřina zaranžoval písničku Lásko, lásko... To od něho byla úžasná práce.
Písnička Dvě tváře: Jekyll a Hyde je na výběrovém albu z roku 2002. Pokud se ale nepletu, vznikla mnohem dříve.
Původní verze byla na albu ...a nestřílejte na milence z roku 1986. Skladba na výběrovce je výsledkem mé domluvy s bubeníkem Martinem Vajglem, jenž se mnou několik let hrál. Řekli jsme si, že natočíme novou verzi, protože v té původní nám nevyhovovaly bicí. Tehdy jsem je programoval já. Bylo to něco neuvěřitelného, protože jsem tomu vůbec nerozuměl. Vyzkoušel jsem to ale a ono to jakž takž fungovalo. Bubnoval Pavel Skala a k tomu byl použit automatický bubeník. Chtěli jsme ho nahradit a písničku natočit rockověji.
Na kterou vaši písničku lidé na koncertech reagují nejvíce?
Asi se to bude pohybovat mezi těmi nejznámějšími: Dvě tváře: Jekyll a Hyde, Píši Vám, Karino, Tenhle vítr jsem měl rád, možná Marilyn Good-bye. To jsou sice hlavně osmdesátá léta, ale lidé reagují i na novější skladby – Vzdálená tvář, Můžem si za to oba nebo na věci z poslední studiové desky.
