Článek
„Chodí sem slušní lidé, ale i pěkná sebranka. Zalezou si do boxu a jedou hlavně podvody s půjčkami, ať už jako lichváři, nebo ti, co nemají žádný příjem a snaží se z nějaké nebankovní firmy něco vydolovat,“ popisuje reportérovi Práva třicetiletá Jana z jedné z nejznámějších internetových kaváren v centru Prahy. Jak to ví, že by sledovala historii počítačů? „Ale kdeže, ta se automaticky maže.
Nějaký počítačový machr by si ji možná obnovil, ale to tady neděláme. Umožníme připojení, prodáme k tomu nějaké pití a více se o ty lidi až tak nezajímáme, jenže oni to dělají tak okatě,“ kroutí hlavou Jana.
Přijde například očividně zanedbaný člověk, který se potlouká kdovíkde po ubytovnách. Ještě si nesedne k počítači a už žádá obsluhu, aby mu naskenovala štosy dokumentů.
„Bývají to staré pracovní smlouvy, různé letité doklady o placení bydlení a dalších výdajích a příjmech. Když mu to oskenuji, na počítači si to převedou do Wordu, upraví tam data, doklady předělají tak, aby vypadaly, že jsou aktuální. A pak si dokument tady na baru vytisknou a znovu oskenují, aby vypadal jako v originálním PDF formátu,“ konstatuje barmanka.
Stačí si domyslet zbytek. Vylepší tak falešně svoji osobní situaci, pozmění potvrzení od dřívějších zaměstnavatelů a žádají přes internet o rychlé půjčky, i když většinou vědí, že je stejně nevrátí. A jak je vše v byznysu s půjčováním především menších částek od pěti do patnácti tisíc rychlé a on-line, tak i někde uspějí.
Sjezdila republiku, vylákala milión
Stačí se podívat do policejních zpráv, kde se to úvěrovými podvodníky jen hemží, a postup je pořád tentýž.
Zfalšují doklady o příjmech, půjčují si peníze a ty nevrátí. Jen za loňský rok policie eviduje na 5700 úvěrových podvodů s celkovou škodou 1,4 miliardy korun, přičemž zpět se jí z toho podařilo zajistit 380 tisíc korun. Stíhá za to více než čtyři tisíce osob.
Funguje to i opačně, kdy internetová kavárna je dobrá pro lichvu. Anebo je základnou pro podvody na internetových bazarech. Podvodníci v roli prodávajících vyberou od lidí platby předem, což je běžný způsob platby, jenže nabízené zboží nedodají.
A přes internetovou adresu jsou prakticky nedohledatelní, protože ta končí právě v takové kavárně. Přitom mění své e-maily a uživatelské profily.
To byl i případ třicetileté ženy z Humpolce, která tak obrala 350 lidí o milión korun. Trvalo dva roky, než ji policie zajistila a obvinila. Nabízela fiktivní mobilní telefony, ale i další elektroniku. Na internetových portálech vystupovala pod různými přezdívkami, měnila si e-mailové adresy a především cestovala po celé republice. Na účty se přihlašovala z různých internetových kaváren.
Několikrát dokonce použila doklady jiných osob, které našla a naskenovala k nabídce. Dostala dva roky, letos by měla být podle všeho opět na svobodě.