Hlavní obsah

Národní památka Madona z Veveří patří církvi, rozhodl soud

Novinky, bad
Praha
Aktualizováno

Národní galerie musí podle úterního pravomocného rozhodnutí pražského městského soudu vydat římskokatolické církvi gotický obraz Madona z Veveří. Soud tím potvrdil srpnový verdikt Obvodního soudu pro Prahu 1.

Foto: www.obecveverskabityska.cz, Novinky

Gotický obraz Madona z Veveří

Článek

Podle odvolacího soudu bylo prokázáno, že se jedná o církevní majetek. „Československý stát se k obrazu nikdy nechoval jako vlastník, ale vždy se k tomu choval jako osoba, která má ten obraz v úschově jako depozitum,“ odůvodnil rozsudek předseda odvolacího senátu Milan Chmelíček.

Stát deklaroval nárok na obraz až přípisem z roku 1958, předtím vlastnictví nikdy deklarováno nebylo, což soud bral jako jeden z hlavních důkazů.

„Spokojeni nejsme, bereme ale na vědomí názor odvolacího soudu,“ uvedl po verdiktu právní zástupce Národní galerie Ondřej Kolisko s tím, že ještě zváží dovolání k Nejvyššímu soudu.

Národní galerie odmítla bezplatné zapůjčení na 50 let

Církev žádala uznání vlastnictví obrazu a jeho navrácení. A prvoinstanční soud její nároky letos v srpnu uznal. „Soud dospěl k názoru, že jsou splněny veškeré podmínky k vydání obrazu,“ uvedla tehdy soudkyně. Podle ní obraz nepatří mezi příslušenství kaple, jejímž vlastníkem se stát stal v roce 1925.

Podle církve jí ale obraz patřil až do roku 1958, což dokládala darovacím dekretem ministerstva zemědělství. Národní galerie tvrdí, že na obraz se církevní restituční zákon nevztahuje, protože stát obraz získal ve dvacátých nebo třicátých letech minulého století.

Podle právního zástupce církve Františka Severina galerie před podáním žaloby odmítla nabídku, že dostane obraz na 50 let do bezplatné výpůjčky za to, že uzná jeho vlastnictví církví.

Madona z Veveří je malována temperou na dubovém dřevě a je datována před rokem 1350. Připisována je malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře. V roce 1935 byl zapůjčen na výstavu v Moravském zemském muzeu, po ní byl převezen do Prahy, aby mohl být zrestaurován, orámován a zasklen a už v hlavním městě zůstal.

„Z reversu vlastnictví prokázat nelze,“ odmítl důkaz Národní galerie soudce Chmelíček s tím, že nešlo o trvalou zápůjčku.

Související články

Výběr článků

Načítám