Článek
Ti v minulosti opakovaně zadržovali unikátní výrobní nástroje na základě účelově vyprovokovaných sporů o fiktivní pohledávky, čímž hlavní dodavatele drželi v klinči. Hrozil kolaps výroby.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Celkově tak firmy vyděračům zaplatily desítky miliónů eur. I když to začalo před lety, stále neexistuje právní obrana. „Jde o závažný problém. Když se toto stane, může se výroba zastavit během pouhého dne. Je to kombinace ne úplně správné činnosti nejen orgánů činných v trestním řízení, ale i soudů,“ řekl Právu ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO), který se s těmito praktikami setkal v rámci své předchozí právnické praxe.
Dokud toto zákonné opatření neuděláme, tak riziko sofistikovaného vydírání stále trvá.
„Soud by totiž mohl u těchto očividně vyfabulovaných pohledávek, kde hrozí ztráty v miliónech eur, nařídit předběžné opatření, aby formy byly vydány. Většina soudců to ale v této situaci neudělá,“ poznamenal ministr.
Mistři fabulací ve vysoké hře
V jednom z případů dokonce nejvyšší soudci zarazili i samotné policejní vyšetřování pro podezření na trestný čin vydírání. Otázka oprávněnosti vznesené pohledávky totiž vyžaduje časově náročný přezkum, ať už policií, či soudem. „Vyděrači nejsou hloupí. Svůj vyfabulovaný nárok patřičně právně zamotají. U místně příslušné policie nelze ani očekávat, že na to mají tamní policisté odbornost takovou věc rozpoznat,“ shrnul Pelikán.
Občanský zákoník by proto bylo podle něho vhodné upravit v tom smyslu, že zadržovací právo lze použít jen v případech, kde jsou jasné a nezpochybnitelné důkazy, že pohledávka, kvůli níž se zadržení uplatňuje, skutečně existuje.
Vyfabulovali pohledávku
„Tuto změnu jsme chystali v novele občanského zákoníku, která ale narazila na silný odpor. Nepohřbili jsme ji ale, jen odložili. Dokud toto zákonné opatření neuděláme, tak riziko sofistikovaného vydírání stále trvá,“ dodal Pelikán.
Jak už Právo informovalo, někteří čeští podnikatelé a právníci více než deset let vydírali automobilky a jejich hlavní dodavatele komponent o desítky miliónů eur. K posledním známým případům docházelo v letech 2009 a 2010.
Ovládli menšího výrobce dílů. Vyfabulovali vůči hlavnímu dodavateli pohledávku. Například škodu pro poškození dobrého jména, což je věc, která se obtížně zkoumá. Následně ihned zabavili zapůjčené unikátní výrobní formy na základě zadržovacího práva.
Vyděrači nejsou hloupí. Svůj vyfabulovaný nárok patřičně právně zamotají. U místně příslušné policie nelze ani očekávat, že na to mají tamní policisté odbornost takovou věc rozpoznat
Tyto formy certifikuje automobilka a jsou třeba jen jedny v celém daném evropském regionu. Hlavním dodavatelům a automobilkám hrozilo zastavení výroby. Nemají skladové zásoby.
Spory by trvaly měsíce, a tak nakonec českým filutům platili partneři automobilek desítky miliónů eur. V jednom z případů musela německá firma během tří dnů poslat vyděračům 270 miliónů korun, což je více než její roční obrat. Automobilky a jejich partneři se ale báli reputace, většina z nich o tom mlčela.
Policie konala, ale dostala za uši
Podle Pelikána policejní vyšetřování těchto případů skončilo na tom, že se rozpustila Finanční policie. Nejen to. V roce 2009 jeden z mála případů, kdy se německá firma bránila trestním oznámením, aktivně šetřila i hospodářská kriminálka. Podle informací Práva i fyzicky naháněla kamióny vyděračů, aby výrobní formy nebyly odvezeny kamsi na východ. Podařilo se jí formy dostat zpět.
Policisté, jak je patrné z pozdějšího shrnutí v jednom ze soudních rozhodnutí v této věci, měli i podporu Vrchního státního zastupitelství v Praze. Jenže, jak vzpomínají do případů zasvěcení advokáti, kteří ale nemohou být jmenováni, policisté byli obratem zastaveni interním zásahem z ministerstva vnitra. „Kvůli tomu do ČR v tichosti za představiteli vlády jezdili i šéfové automobilek. Marně. Ta jednání trvala pozdě do noci.
Můj klient, seriózní zahraniční firma s více než stoletou historií, byl tak zoufalý, že dokonce uvažoval, že si najme ozbrojené lidi,“ řekl k tomu Právu jeden z advokátů významné zahraniční advokátní kanceláře. O případech věděli i detektivové protikorupční policie, jak Právu potvrdil jeden z jejích bývalých důstojníků. Zasáhnout ale nemohli. Přitom osoby, které se vydírání dopouštěly, a stále mohou, jsou v zákulisí známé.
Ví se třeba, že se toho sériově dopouštěli dva bratři – podnikatelé a restituenti z Olomouce ve spolupráci s tzv. krizovým manažerem, kterému se přezdívá vlasatý Tony. „Jenže nám bylo jasně naznačeno, že máme od toho dát ruce pryč, že to není priorita,“ dodal bývalý důstojník elitního policejního útvaru.
Stopku vyšetřování dali NS a Kovářová
Postup policie a Vrchního státního zastupitelství v Praze byl následně v roce 2010 označen Nejvyšším soudem za protiprávní. Vyslovil se tak na popud ministerské stížnosti, kterou na postup policie podala tehdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Rozhodnutí NS má Právo k dispozici.
„Na bližší okolnosti této stížnosti pro porušení zákona si s ohledem na odstup let a desítky podobných podání a každodenně podepisovaných dokumentů nevzpomínám. Zastávám každopádně názor, že pokud stát v jakémkoliv řízení porušil zákon a ministr spravedlnosti má nástroj nápravy, pak je povinen tohoto nástroje využít bez ohledu na okolnosti případu,“ sdělila k tomu Kovářová.
„Ty případy, jak je znám, by mělo zvládnout zarazit státní zastupitelství. Výrok Nejvyššího soudu, který vyšetřování pro vydírání před pěti lety zastavil? Myslím si, že určitě není nepřekonatelný,“ dodal k tomu Pelikán. Pokud se tedy znovu objeví pokusy o takto vysokou hru s vydíráním, mají postižené firmy přece jenom už větší šance se ubránit.