Článek
„Čin Martina K. a následné nepochopitelné rozhodnutí JUDr. (Miloše) Řízka jsou tím, co může být rozbuškou dalšího rasistického výbuchu,“ napsal starosta v protestu proti rozhodnutí o nevzetí muže do vazby, který zaslal ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi a vládní zmocněnkyni pro lidská práva Monice Šimůnkové.
Nemluví jen jménem Rumburku, ale i Starých Křečan a Šluknova, jejichž starostové protest podpořili. Právo má text dokumentu k dispozici.
„Již teď se na sociálních sítích šíří řada zneklidňujících výzev k budování domobrany a likvidaci tohoto muže a dalších Romů,“ varoval dále Trégr.
Soud neuvalil vazbu na násilníka, Romové cítí ohrožení
Patnáctkrát trestaný recidivista podle policie znásilnil 18. září s nožem v ruce 39letou ženu z Rumburku.
Přestože byl v minulosti odsouzen i za znásilnění, děčínský soudce Řízek ho neposlal do vazby s tím, že od předchozího činu uplynulo už 23 let. V regionu to vyvolalo vlnu odporu, která se podle Trégra může obrátit proti celé romské komunitě.
Martin K. je přitom podle starosty postrachem i pro ostatní Romy. „Víme, že je to člověk problematický a násilnický a že i romská komunita má z tohoto svého člena strach a obavy,“ napsal Trégr v protestu z 8. října. Právě Rumburk se stal loni dějištěm masívních nepokojů poté, co zde asi dvacetičlenná skupina Romů 21. srpna napadla šest mladíků cestou z diskotéky.
Teprve tento týden vynesl děčínský soud první rozsudek nad jedním z útočníků, sedmiměsíční podmínku za výtržnictví a poškození cizí věci. Většina ze sedmi obžalovaných k soudu vůbec nechodí, posledního líčení se zúčastnili dva.
Demonstrace iniciovali radikálové zvenčí
Každý nový kriminální případ spojený s romskou komunitou ve Šluknovském výběžku je nesmírně citlivý.
Po útoku na mladíky prošel Rumburkem průvod demonstrantů, kterého se zúčastnili i místní občané, podle starosty Trégra se ale iniciativy chopily hlavně skupinky pravicových radikálů, kteří do města přijeli zvenčí.
„Chodili po jednotlivých místech, kde Romové žijí, pokřikovali jim pod okny různá hesla, jedné rodině povalili plot,“ řekl Právu starosta.
Až do konce roku v místě operovaly pořádkové jednotky, které na pomoc poslal tehdejší policejní prezident Petr Lessy. Po zřízení speciální jednotky Ústeckého kraje policisté odešli. Jednotka, která měla mít podle původního plánu policejního prezidia 170 členů, však nakonec čítá zhruba osmdesát pracovníků a na posílení hlídek v regionu se prý nepodílí.
Blažek se nebude angažovat
„Podání dorazilo na ministerstvo včera. Jediné, co lze uvést, je, že ministerstvo spravedlnosti není kompetentní vyjadřovat se k rozhodnutím soudů,“ reagovala ve čtvrtek mluvčí ministerstva spravedlnosti Petra Hrubá.
Mluvčí vládní zmocněnkyně pro lidská práva Šimůnkové Monika Slabá zatím s komentářem vyčkává.
„Dopis přišel předevčírem, je možné, že ho paní zmocněnkyně doposud nečetla. Situací na Šluknovsku se ale zabývá kontinuálně a reagovat určitě bude,“ uvedla Slabá.
Starosta Trégr se stále nevzdává naděje, že děčínský soud svůj závěr ohledně vazby pro Martina K. ještě změní.
Na jeho předsedkyni Květoslavu Urbánkovou se obrátil se žádostí, aby rozhodnutí soudce Řízka přezkoumala.
Takový postup je však podle samotné Urbánkové vyloučen. „Že by se rozhodnutí změnilo, není možné ani teoreticky,“ řekla Právu.
