Úředníci úplatky nejen berou, ale dokonce si o ně drze říkají, tvrdí ÚOOZ

„Velmi vysoce postavení úředníci státní a veřejné správy nejen korupčnímu jednání podléhají, ale dokonce ho překvapivě často sami iniciují,“ napsali kriminalisté ve zprávě, kterou má Právo k dispozici.

Jako příklad, koho mohli mít policisté v obecné formulaci na mysli, lze uvést třeba kauzu bývalého šéfa pražských strážníků Vladimíra Kotrouše, o níž Právo podrobně informovalo v pátek. Detektivové ÚOOZ ho zatkli loni v listopadu kvůli podezření, že chtěl od dodavatelů oprav služebních aut „provize“ za to, že městská policie nevypíše na servis novou soutěž.

Jaroslav Ibehej, mluvčí Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK), který má na starosti nejzávažnější korupční a hospodářské případy, uvedl, že se protikorupční útvar s podobnými případy také setkává.

Ostatně to jsou právě detektivové ÚOKFK, kteří se zabývají známou kauzou údajné korupce poslance Davida Ratha (dříve ČSSD). Ibehej ovšem zároveň poznamenal, že jde o jednotlivé případy a útvar by slova o korupci nevztahoval na celou státní nebo veřejnou správu.

Na úplatkářství od úrovně obcí po státní správu a justici nicméně před pár dny ve své výroční zprávě za loňský rok upozornila i civilní kontrarozvědka.

Pro korupci jsou klíčové podle nynější zprávy ÚOOZ zaprvé málo transparentní veřejné zakázky, zadruhé neprůhledné přidělování dotací soukromým podnikatelským subjektům.

Pro ilustraci k možné manipulaci tendrů lze uvést, že každým rokem přibývá veřejných zakázek, jimiž se zabývá protikorupční policie. Zatímco v roce 2009 to bylo podle Ibeheje sedm případů, o rok později již počet stoupl na 26 a loni na 45.

V loňském roce se podle detektivů ÚOOZ potvrdilo, že se zločinecké struktury ve stoupající míře orientují na ekonomickou trestnou činnost. S tím je spojené účelové zakládání firem, podvody, ale také infiltrace členů gangů do soukromých společností i úřadů.

„Členové kriminálních struktur přitom aktivně vyhledávali zejména kontakty na příslušníky Policie České republiky a pracovníky Celní správy s cílem připravit si prostor pro korupční aktivity, které by měly následně sloužit ke krytí páchané trestné činnosti a ztížení odhalení a dokumentace Policií ČR,“ stojí v dokumentu.

Detektivové upozornili, že vedle častých kontaktů na příslušníky bezpečnostních sborů se mohou zločinci snažit i o kriminalizaci nepohodlných lidí.

Příkladem budiž kauza Toflova gangu. Údajná skupina lidí kolem brněnské hospodářské kriminálky měla většinou fungovat tak, že si její členové vymysleli křivé obvinění na bohatého podnikatele, zahájili vyšetřování a pak nabídli, že za určitý obnos všechno zahladí.

Stále větší důraz kladou zločinecké skupiny podle policistů na praní špinavých peněz.

„Je zde v některých případech zaznamenáno, že tyto skupiny legálně podnikají a díky své kriminální činnosti jsou schopny postupovat stratifikačně po žebříčku společnosti a získávat vliv a moc,“ uvedli detektivové.

Od používání násilí se prý nejvýznamnější gangy a mafie spíš odvracejí. Přesto oproti roku 2010 mírně narostl počet menších skupin, které se násilí rozhodně nebrání. Podle detektivů to souvisí zejména s větším počtem organizací, které nabízejí dobře placenou práci v zahraničí. Své oběti pak ale místo toho nutí k otrocké dřině nebo k prostituci.

Jako příklad policisté uvádějí případy českých žen, kterým zločinci nabídli práci nebo i sňatek ve Velké Británii. Nešťastnice tam prý místo toho skončily z donucení jako prostitutky. K otrocké práci v Británii prý gangy využívají bezdomovců nebo jiných chudých lidí, kterým pak berou výplaty. V Česku jsou naopak sexuálně vykořisťovány třeba exotické dívky z afrických zemí, především z Nigérie. I jim pachatelé slíbí práci, po příletu do Evropy je ale pošlou do nočních podniků a inkasují od nich vydělané peníze.

Od loňského podzimu detektivové zaznamenali i příliv nelegálních migrantů z válkou sužovaného Afghánistánu, kteří se přes Česko často snaží dostat do Rakouska, Německa nebo Británie. Bez vědomí řidičů prý cestují na korbách kamionů.

Vazba na nadnárodní zločin

Nejvýznamnějšími zločineckými organizacemi na území ČR jsou ruskojazyčné, asijské a české skupiny. Největší z nich mají vazby na nadnárodní organizovaný zločin a přizpůsobují se jeho vývoji. Nejvíc to podle policie platí u ruskojazyčných gangů a mafií.

Mezi nimi podle dokumentu hrají prim ukrajinské skupiny. Vedle vydírání dělníků z řad svých krajanů se podle výroční zprávy zabývají organizovanými krádežemi, prostitucí a obchodem s nekolkovaným alkoholem.

Gruzínské gangy se prý zase soustředí na podvody s úvěry. U Asiatů, především ve vietnamské komunitě, se zločinci podle kriminalistů věnují daňovým únikům nebo pěstování marihuany.

Detektivové ÚOOZ loni zaznamenali také nárůst aktivit na extremistické scéně. Levicoví i pravicoví radikálové se podle policie snažili kritizovat stát z hlediska sociálně-ekonomických otázek a na základě toho i více oslovovat nespokojenou veřejnost.

Pravicoví extremisté se podle kriminalistů snaží vystupovat proti Romům, které spojují s určitým druhem trestné činnosti nebo lokálně zvýšenou kriminalitou. K tomu prý využili například sociálních nepokojů na Šluknovsku.

Obecně byla ovšem scéna stále roztříštěná na lokální skupiny, k čemuž přispívají rozepře mezi jejími vedoucími osobnostmi. Roztříštěnost policisté konstatovali i u krajně levicové scény, tentokrát do různých ideologických proudů.