Článek
Ale!!
Dobří učitelé by měli být dobře zaplaceni.
Protože české školství drží nad vodou elity. Elitami nemyslím chytráky, co melou v televizi o moderním vzdělávání nebo o socializační roli školy. Elitami českého školství jsou aktivní ředitelé, kteří navzdory všemu ještě stále nejdou jen cestou nejmenšího odporu, snaží se svou školu povznést a udělat z ní maják vzdělanosti ve svém okolí. Elitami jsou kantoři, kteří navzdory všemu učí s láskou a na plný pecky. Záleží jim na vzdělávacích výsledcích svých žáků a jsou v tom dobří. Na těchto lidech české školství stojí a měli by být slušně zaplaceni.
Nejsou.
Navyšování mezd (vždy jaksi se zpožděním) probíhá stylem, že se dobrým učitelům zvýší tarify a sebere osobní hodnocení, které teď už průměrný ředitel nemá. Tedy ve výsledku mají stejně jako před tím. Slabším učitelům to trochu naroste.
Takže za druhé, pokud chceme podpořit dobré učitele, musí vzrůst nenároková složka mzdy.
Čtvrtou nejvyšší položkou státního rozpočtu je správa státního dluhu (skoro 70 miliard ročně), tedy těžko lze čekat, že někdy nějaký ministr financí bude moci přisypat 15 miliard jednomu z resortů jen tak.
Takže za třetí, zdroje se musí najít uvnitř resortu, mezi 140 miliardami, které školství má.
Stačí nastavit správně priority. Je skutečně prioritou výrazný nárůst mezd dobrých kantorů? Já říkám ano. Ale pokud to myslíme vážně (nejenom se o tom blábolí na předvolebním billboardu), musí se systém podle toho chovat.
Takže za čtvrté, aby se zvýšily mzdy, musí se školský systém
a) zracionalizovat
b) musí podporovat učitele, nikoli organizace přisáté na školství.
Ad b) Peníze mají jít do škol za žákem, protože daňoví poplatníci platí velké daně proto, aby se mladí lidé naučili číst, psát, počítat a tak dále. A to se odehrává ve školách a klíčoví pro úspěch věci jsou dobří učitelé. Ti jsou ve školách a chodí tam na osmou ráno, nikoli v luxusních kancelářích v Praze a Brně, odkud pak přijedou školy poučovat (obvykle tak na jedenáctou) a vymýšlejí a realizují „projekty“.
Obecně skoro všechny peníze, které neskončí systémově ve školách, se stanou kořistí školních parazitů, kteří jsou dobře organizovaní a disponují mediální i politickou podporou.
Některé z nich (včetně personálních vazeb na ministryni Kateřinu Valachovou) hezky popisuje deník Blesk v poslední době.
Řešení: Tři miliardy dát navíc školám, které si případně samy rozhodnou, zda využijí nějakých aktivit neziskovek či ziskovek a jakých, nebo třeba navýší mzdy.
To bychom tedy měli 3 % případně navíc pro každého učitele.
Ad a) Daleko více peněz se dá najít racionalizací systému.
Délka studia. Musí vzdělávání trvat přes dvacet let? Měli jsme osmiletky, znovu se zavedla devítka (děti umějí ale to samé) – nárůst pro systém – cca osm miliard.
Nově zavedená povinná školka má prý stát miliardu. Já odhaduji dvě miliardy.
Hleďme, máme dalších 10 % pro mzdy učitelů. Celkem již 13 %. Pokud přijmeme tezi, že dobrých učitelů je něco přes polovinu – máme pro každého z nich 20 % navíc.
Ideologické projekty: Třeba ta propíraná Inkluze. Pokud skutečně postavíme ke každému žáčkovi s handicapem osobního asistenta, výdaje (školy to budou tvrdě požadovat) vylezou k 10 miliardám. Já bych to opět dal raději učitelům.
Počet dětí ve třídě: Do toho už ani nemusíme sahat, peněz již jsme našli dost. Ale pokud je skutečnou prioritou nárůst mezd – odborné studie ukazují, že počet dětí ve třídě je faktorem u malých dětí, ale řekněme od šestky je klíčovým faktorem kvalita učitele a jestli je ve třídě 26 nebo 28 žáků nehraje větší roli.
Počet povinných hodin: Učíme obrovský počet povinných hodin. Na vyšším gymplu to vychází hodně přes 30 na týden. Řada z nich se dělí. Drahé jako blázen. Studenti jsou ve škole od osmi do čtyř, pomalu každý den. Co dát do toho trochu liberálnosti pro ředitele. Když to někdo z nich dokáže stáhnout z 33 na 30 – hleďme – má dalších 10 % na mzdy. Já bych toho jako ředitel hravě dosáhl, aniž by poklesla úroveň studentstva.
Počet odučených hodin: Jsou země, kde kantoři učí více hodin. Jako říďovi se mi nikdy nestalo (zvlášť u chlapů), když jsem někomu nabídl 2,5 tisíce měsíčně navíc za dvě hodiny týdně navíc, že by to nechtěl. Ale zase – to si mohou rozhodnout ve školách.
A tak dál.
Václav Klaus ml.
Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Přes 20 let působil na půdě gymnázia PORG jako učitel, zástupce ředitele a ředitel (15 let). Pod jeho vedením se gymnázium stalo nejúspěšnější střední školou ve výsledcích státní maturity a dalších žebříčcích a rozšířilo se o další dvě pobočky v Praze a Ostravě.
Založil Asociaci aktivních škol (sdružuje přes 100 českých škol). Je autorem mnoha odborných článků, dvou matematických učebnic a dalších knih (publicistika, školský systém).
Od roku 2014 publikuje pondělní komentáře na Novinky.cz.
Vede jeden z největších českých šachových klubů a dosud aktivně závodí na kole.
Na podzim 2017 byl zvolen poslancem za ODS, 16. března 2019 byl ze strany vyloučen. Nyní je poslancem za hnutí Trikolóra.
Více se dočtete na osobním webu autora vkml.cz
Neboli paní učitelky, páni učitelé – oni vám lžou. Vaše mzdy mohou snadno vystřelit vzhůru, ale není to priorita. Prioritou jsou projekty. Prioritou je, aby každý seděl ve škole od 5 do 26 let a déle, aby vznikla nepřehledná struktura, kde nikdo nic nemusí, na ničem nesejde. V takovém systému se pak dají školy využít k ovládání společnosti a k vykrmování parazitů systému.