Očima Saši Mitrofanova: Čs. dějiny zn. Vyrobeno v Moskvě

Jednoho dne se probudíme a dočteme se, že pilotem prvního letadla invazních vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 byl ve skutečnosti Alexander Dubček. Pevně se držel kniplu a v euforii volal čistou ruštinou (mluvil přece perfektně rusky): „Na kontrrevoluciju!“

Jen nekamenujte autora předčasně. Poté, co se mohli Slováci a kdokoli, kdo otevřel stránku Velvyslanectví Ruské federace v Bratislavě zde, dozvědět, že právě Dubček v roce 1968 pozval do ČSSR vojska Varšavské smlouvy, byla by tato scénka jen hybridním výkladem čs. dějin s nálepkou Vyrobeno v Moskvě.

Ambasáda zveřejnila mínění spisovatele Svjatoslava Rybase vyslovené během jeho veřejných vystoupení na Slovensku. Tohoto pána jsem poprvé zaregistroval před lety coby autora předlohy jednoho ze skvělých ruských filmů o stalinské době, Zrcadla pro hrdinu režiséra Vladimira Chotiněnka z roku 1988.

Když jsme se se Svjatoslavem Rybasem shodou okolností skoro o 25 let později seznámili v Praze, už jsem po přečtení jeho knihy věděl, že všechny věci, které mi přišly ve snímku skvělé, ve skutečnosti dopsali scenáristé a režisér, kteří jen použili autorův dějový nápad.

Pan Svjatoslav mi věnoval svou životopisnou knihu Stalin. Celou jsem si ji nepřečetl. Nebyla koncepčně původní, Stalinových apologií jsem viděl už mnoho. Ale dokreslila životní pozici autora, kterou jsem postřehl při osobním setkání.

To je důvod, proč mě Rybasovo mluvení kolem Alexandera Dubčeka a roku 1968 nemohlo překvapit. Každý je nějaký, a proč by stalinista najednou měnil názor v době, která mu, alespoň doma, vrací jeho idol s nebývalou energií v podobě odhalování nových bust, pomníků či muzeí. Ba co víc. Nejčerstvější průzkum veřejného mínění agentury Levada Centr uvedl, že 40 procent dotázaných obyvatel Ruska se domnívá, že za Stalina bylo v SSSR více lepšího než horšího, a opačný názor zastává jen 38 procent.

Nejlépe ale bylo za Brežněva! Viz zde. Kruh se uzavřel. Vždyť právě za vládnutí Leonida Brežněva došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Tedy promiňte, žádná invaze nebyla. Šlo o internacionální pomoc. To bychom si v Česku a na Slovensku měli uvědomit už před pár měsíci. Poté, co ruská státní televize Rossija 1 odvysílala cosi jako filmový dokument, který opakoval dávno známé sovětské okupační šablony z let 1968–69.

Mohli bychom dnes už vědět nejen to, komu byla tehdejší pomoc z Moskvy určena. Není těžké se ani dovtípit, kdo by ji uvítal i v současné době a docela na tom maká. Jsou to stále stejní lidé, ti sputnikové.