KOMENTÁŘ: Uprchlíci a naše role - Jaroslav Šonka

Teď máme rádi bavorského ministerského předsedu, i když jsme ho dříve odmítali jako kamaráda sudetských Němců. Všichni přitom hledí do budoucnosti se starostmi.

Ovšem tyto starosti se týkají bájných představ. Staneme se muslimským státem, naše kypré děvy budou pobíhat s burkami, musíme se tomu bránit. Ovšem realita je jiná.

Pokud bychom spočetli české vystrašené představy třeba o tom, že mezi uprchlíky je deset procent teroristů, tak bychom jich zde měli z celkového počtu asi dvou miliónů těch, kteří někam do Evropy došli, 200 000. Tajné služby dospívají k číslům mnohem nižším, v jednotkách či desítkách. Tedy: velké oči. Teroristé si kromě toho jdou za svým a jedou autem, s několika pasy, a bydlí v Alcronu či podobně. Proč by se váleli v bahně?

Zatím víme jen o několika, kteří šli část cesty s uprchlíky. A fakt sám, že se teroristé takto skrývali za někým jiným, je silnou výpovědí o tom, že ti uprchlíci právě nejsou zakuklenými teroristy. Teroristé se evropskými zeměmi pohybovali už bez uprchlíků a pohybují se dodnes. Ale to je nutné analyzovat a provádět patřičné a cílené zákroky, nikoli vyvolávat hysterii, která může být brzy nekontrolovatelná. Kvůli teroristům máme celoevropskou policejní síť. Tu je nutné posílit. A za to nám budou i uprchlíci vděční, protože oni vědí lépe, před čím prchají. O jejich traumatech se moc nemluví.

Teroristické nebezpečí ovšem vyplývá i z něčeho úplně jiného – a musíme kvůli tomu pohlédnout do budoucnosti jinak. Ptejme se, jak se vyvinou dnešní děti uprchlíků, které zůstanou v nějakém táboře v Turecku, nemají přístup ke vzdělání a ani po, řekněme, pěti letech se na jejich situaci nic nezmění. Je jasné, že se stanou ochotnou skupinou z perspektivy teroristických náborářů.

Ti do nich investují poměrně malé peníze, nevzdělaným mladistvým relativně snadno namluví cokoli a zneužijí je pro své nečisté úmysly. A v uprchlických táborech se verbíři opravdu vyskytují, což ovšem dává úkol spíše policii. V německých zprávách se dozvíme o patřičných zásazích. Ale právě toto je dobrým motivem pro to, aby se s uprchlíky zacházelo jinak a integrovali jsme je.

U piva se snadno hovoří s despektem o naivní kancléřce, ale nikdo si zde neudělá práci s hledáním recentní informace o tom, že německý prezident Joachim Gauck chválí velký počet dobrovolníků, kteří se bezplatně o uprchlíky starají. K tomu starání patří i výuka jazyka a vzdělávání dětí, právě proto, že z nich takto jen s malou pravděpodobností bude nevzdělaná a manipulovatelná masa pro teroristické náboráře. Tito dobrovolníci vědí, co činí.

Nedávno navštívila skupina mladých  dobrovolníků z Bonnu Prahu. Seděli u piva a divili se, jak odlišná a také izolovaná je česká veřejnost. Oni si vyjeli odpočinout po jakési vinařské oslavě, kam pozvali právě také uprchlíky, se kterými to „bylo příjemné“.

V Německu se hovoří o nedostatku kapacity škol, zastavuje se jejich zavírání a stavebnictví už dostalo řadu zakázek právě na přestavbu ubikací a rozvoj školních prostor. U nás téměř kdokoli má snahu objevovat nedostatky této německé aktivity a neobjeví se pozitivní hlas. Nikdo z těch, kteří hovořili o poklesu popularity kancléřky, nepovažuje za důležité pozastavit se nad tím, že její popularita v posledních dnech opět roste. Nikdo z českých pseudokřesťanů nevysvětluje hodnotové otázky a nikdo neanalyzuje, proč ani bavorský ministerský předseda neuvedl přesné číslo, do kterého by byl ochoten uprchlíky přijímat.

Lidská práva a prvních sedm článků německé ústavy nikde nemají počítadlo: U tolika a tolika na ně vezmeme ohled, nad toto číslo už ne. Inu, dočetli jsme se, že pan Seehofer pověřil bývalého ústavního soudce di Fabia analýzou, ale u nás to byla „příprava ústavní žaloby“.

Snížení počtu uprchlíků je možné pouze komplexním přístupem mezinárodního společenství a opatřeními proti těm, kteří šíří hrůzu a vyvíjejí tak tlak, který uprchlíky dává do pohybu.

Že Německo „porušilo“ část pravidel k přijímání uprchlíků, to se připomíná. Už ne tolik se hovoří o tom, že zeměpisná poloha Německa bez vnější hranice EU vlastně zamezuje tomu, aby se tam podle pravidel vůbec nějaký uprchlík dostal. Čili je spíše pravda, že Německo přijímáním uprchlíků usnadňuje pozici jiných zemí EU.

I zmíněné působení německé politiky a občanské společnosti, totiž okamžité zahrnutí dětí uprchlíků do procesu vzdělávání, to je práce za nás všechny. Ano, na takovou vlnu uprchlíků nikdo nebyl připraven a bude to stát peníze tak jako tak a kdekoli se budou nacházet. Ale čím více se jich dostane do civilizovaných podmínek, tím menší bude nebezpečí vzniku nové generace teroristů.