Článek
Dospělým trvá cesta dolů hodinu, nahoru pak hodinu a půl. Pro děti je to ale náročnější, a tak jim cesta trvá o něco déle. Cesta je pro ně tak obtížná, že ve škole zůstávají dva týdny a až poté se vrací domů.
Cesta do izolované horské vesnice je extrémně nebezpečná
Jeden výstup si na vlastní kůži vyzkoušel i fotograf Čchen Ťie. O vesnici mu řekli kamarádi a jakmile se dozvěděl, že 14. května se děti budou vracet nahoru, připojil se k nim. V ten den šplhalo nahoru 15 dětí, nejmladšímu bylo jen šest let. Děti se podle něj nezdály vystrašené, jen jedno se prý začalo bát, když vidělo, jak jeho kamarádovi v jednu chvíli uklouzla noha.
„Zamyslete se nad tím. Rodiče ve městech mají strach, když jejich rozmazlené děti nejsou šťastné, ale tyhle děti tady čelí hrozivé propasti – každou chvíli můžou spadnout dolů,“ rozpovídal se fotograf pro CNN o kontrastech v čínské společnosti.
Po žebřících šplhají i šestileté děti
Chvilka odpočinku je nutností
Obavy o život jsou na místě, MailOnline citoval představitele okresu Šao-ťüe, v němž vesnice leží, podle kterého už má nebezpečná cesta na svědomí osm lidských životů.
Ve vesnici, v níž žije 72 rodin, pro školu prý není místo, děti tak musejí takto cestovat. Někteří z tamních mladých ale školu nenavštěvují ani poté, co dosáhnou školního věku.
Domy ve vesnici Atule’er
I přesto, že je vesnice takto izolovaná, nemají vesničané s obživou problémy. Okolní půda je totiž velmi úrodná a komunita je tak soběstačná.
Místním by ulehčila výstavba silnice, to je ale podle úředníků finančně příliš náročné řešení. Lidem z vesnice tak nezbývá než doufat, že na to jednou přece jen dojde.