Článek
Její likvidace je nesnadná a časově náročná. Od roku 2011, kdy se poprvé objevila, vynaložila Florida na její vyhubení 11 miliónů dolarů (275 miliónů Kč). Přes toto úsilí pokračoval hlemýžď ve svém vítězném tažení až na jižní předměstí Miami a do sousedního okresu.
Tento měkkýš se velmi intenzivně rozmnožuje. Je to hermafrodit a za rok může jeden jedinec naklást až 1200 vajíček.
Oblovky také dokážou uniknout návnadě s jedem, která je v 95 až 100 procentech případů zabíjí, a to tak, že vyšplhají na stromy, vysvětluje Mary Yongová Congová z floridského ministerstva zemědělství. Sama chová několik hlemýžďů ve své kanceláři, aby nepřítele lépe poznala a pochopila.
„Jsou velmi zvědaví,“ říká a sleduje hlemýždě zaujímajícího celou plochu její dlaně, jak natahuje směrem k ní tykadla.
Na hledání mají i psy
Oblovka žravá rovněž přezimuje zahrabána v půdě, takže je těžké ji objevit. Při poslední invazi na Floridu v roce 1966 trvalo téměř deset let, než byla zlikvidována.
Aby úřady v boji proti ní zvítězily, zřídily zvláštní telefonní linku, kde lidé mohou oznámit objevení měkkýše. Na místo pak vyrazí tým vyzbrojený rukavicemi a hráběmi. Ministerstvo dokonce používá psy, dva labradory, kteří oblovku vyhledávají.
Až do roku 2014 se úřady domnívaly, že bylo dosaženo pokroku. Avšak v září toho roku objevily v luxusní čtvrti Miami dům doslova obsazený hlemýždi. Uvnitř budovy a na zahradě žilo 5000 kusů. „Měli tam úplný ráj,“ zdůrazňuje Mary Yongová Congová.
Přestože bylo za poslední čtyři roky vyhubeno 158 000 hlemýžďů, budou moci úřady prohlásit, že je Florida zbavena oblovky žravé, teprve tehdy, až nebude žádný jedinec nalezen po dobu dvou let.
Jde o miliardy
Pro druhý zemědělsky nejvýznamnější stát USA po Kalifornii jde o hodně. Tito měkkýši, pocházející z vlhkých oblastí západní Afriky, požírají stovky rostlin, včetně burských oříšků a melounů.
„Pro lidi a zemědělství na Floridě jsou nebezpečím. Nemůžeme je nechat rozmnožovat,“ vysvětluje Mark Fagan z floridského ministerstva zemědělství. Tento sektor přináší ekonomice tohoto státu stovku miliard dolarů a dává práci desetitisícům lidí.
Obří hlemýždi mohou rovněž přenášet parazita, který může u lidí vyvolávat vzácnou formu meningitidy, zatím však zřejmě nikdo nebyl nakažen.
Dosud je záhadou, kde se tu oblovky žravé vzaly. Někteří ukazují na karibské náboženství santeria, které využívá hlemýždě pro některé rituály. Avšak stoupenec tohoto náboženství Ernesto Pichardo odmítá jakoukoli odpovědnost a zdůrazňuje, že se santeria spokojuje s místními šneky.
Další stopou by mohly být náboženské praktiky africké etnické skupiny Jorubů. Podle Picharda její členové pijí sliz těchto hlemýžďů, o němž věří, že jim přinese duchovní ozdravení.
Žádné důkazy však nejsou k dispozici a zákaz dovážet oblovky vede jen k tomu, že jsou příslušníci této etnické skupiny co nejvíce diskrétní.