Článek
| U našeho zaměstnavatele je přesčasová práce zcela běžná. Zaměstnavatel nám všechny přesčasy vždy proplácel, a zaměstnanci to berou jako vítaný přivýdělek. Pak jsem ale otěhotněla a zaměstnavatel mi přestal přesčasy nařizovat, ani se se mnou na nich nechce dohodnout, že prý mu to zákon zakazuje. Ostatní ale pracují přesčas dál a mně to není umožněno, cítím se tak dost diskriminovaná - těhotenství není nemoc a mně je dobře a peníze navíc potřebuji, počítám s nimi. |
Zaměstnávání těhotných zaměstnankyň
Zákoník práce pro některé skupiny osob zakotvuje zvláštní podmínky, pokud jde o práci, která může být těmto osobám přidělována, její rozsah a podmínky, v nichž je vykonávána. Jednou z těchto skupin, která požívá speciální ochranu, jsou i těhotné zaměstnankyně, kterým zákoník práce věnuje zvláštní péči.
Ochranná ustanovení týkající se těhotných zaměstnankyň
Speciální ustanovení, která upravují zvláštní pracovní podmínky pro těhotné zaměstnankyně, mají za cíl především chránit tyto zaměstnankyně před pracemi, které by ohrožovaly jejich těhotenství. Zákoník práce a prováděcí vyhláška jednak říkají, které práce nemohou těhotné zaměstnankyně vůbec vykonávat, a dále stanoví omezení, která zaměstnavatel musí respektovat.
Mezi ně patří například povinnost zaměstnavatele přeřadit těhotnou zaměstnankyni pracující v noci na její žádost na denní práci, zákaz vysílat těhotné zaměstnankyně proti jejich vůli na pracovní cesty mimo obvod jejich pracoviště nebo bydliště, nebo též zákaz přidělovat těhotným zaměstnankyním práci přesčas.
Těhotné zaměstnankyně a práce přesčas
Zákoník práce zaměstnavateli jednoznačně zakazuje zaměstnávat zaměstnankyně prací přesčas – a to jak v rozsahu práce přesčas nařízené tak dohodnuté. Zákonné ustanovení obsahující tento zákaz totiž nerozděluje jaká přesčasová práce je zakázaná – výkladem tedy jde dojít k závěru, že jakákoliv. Toto ustanovení musí zaměstnavatel dodržet a nemůže se od něj za žádných okolností odchýlit, ani kdyby na práci přesčas těhotná zaměstnankyně trvala a dožadovala se jí.
Zákoník práce v tomto případě tedy ochraňuje těhotnou zaměstnankyni i proti její vůli. Zaměstnavatel, který by tento zákaz porušil a těhotné zaměstnankyni práci přesčas přidělil, by se tím dopustil správního deliktu s pokutou až do výše 1 000 000 Kč.
Práci přesčas může zaměstnankyně opět vykonávat až po svém těhotenství, avšak až do jednoho roku věku dítěte, jedině se svým výslovným souhlasem – zaměstnavatel jí tedy nesmí do této doby práci přesčas jednostranně nařídit, ale vždy se s ní musí na možnosti práce přesčas domluvit.
Shrnutí
Zaměstnavatel má tedy ve vašem případě pravdu, když tvrdí, že mu práci přesčas z důvodu vašeho těhotenství zakazuje zákon. Protože zaměstnavatel svým postupem dodržuje povinnosti plynoucí ze zákoníku práce, nelze jeho jednání považovat ani za diskriminaci.
Odpovídala Nataša Randlová z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
