Článek
Zatímco ve školním roce 2012/2013 se podle Hejného metody vyučovalo na osmi procentech základních škol v České republice, tedy přibližně ve třech stovkách škol, ve školním roce 2014/2015 počet škol využívajících tuto metodu překročil osm set, což představuje asi 20 %. Škol, které obohacují svou výuku matematiky o dílčí prvky a vybraná cvičení z učebnic pro první stupeň, je ještě přibližně o stovku víc.
Zkušenosti škol jsou veskrze pozitivní
Jak ukázal průzkum České školní inspekce, přes 98 % škol, na nichž se progresivní metoda vyučuje, s ní učinilo pozitivní zkušenost. Ředitelé kladně hodnotí zejména fakt, že metoda budování schémat u dětí vedle matematického myšlení rozvíjí logiku a představivost. Díky ní na dotyčných školách pozorují, že žáci prvního stupně mají aktivnější přístup k učení a matematika se u nich přirozeně propojuje s praxí.
Učitelé si musí metodu osvojit
Podmínkou úspěchu Hejného metody ale je, aby si učitelé k metodě našli vlastní cestu. Pokud totiž kantor dostane ‚příkazem‘, že má učit podle metody Hejného, vzbudí to v něm pravděpodobně obranné reakce a vše se může pokazit hned na začátku.
Zapomenout na roli „vševědoucího“
„Aby byl učitel úspěšný, musí zapomenout na roli ‚vševědoucího‘ a naučit se přesouvat veškeré objevování na své žáky. Oprostit se od dlouholetých zažitých postupů vyžaduje určitý trénink, také proto klademe takový důraz na školení učitele. Trvá to zpravidla dva roky, než se učitel sžije s odlišným stylem výuky a seznámí se se všemi prostředími, do kterých sám uvádí žáky,“ vysvětluje Milan Hejný, autor metody, která staví na přirozené dětské zvídavosti a tlumí tradiční memorování vzorců, pouček a definic.