Článek
„Veřejnost má průmysl spojený se jmény Tesla, Baťa, Laurin a Klement a s dalšími osobnostmi konce 19. a počátku 20. století. Vnímá ho však jako nemoderní odvětví málo podporující vzdělanost, což není dobré východisko pro přesvědčování rodičů a jejich dětí, aby se šly učit na technické obory,“ připomíná Milan Mostýn ze SP ČR.
Změnit pohled veřejnosti
Svaz průmyslu a dopravy ČR spolu s vládou a dalšími partnery proto vyhlásili letošní rok Rokem průmyslu a technického vzdělávání. Záměrem je změnit v očích veřejnosti pohled na průmysl, který je moderní a potřebuje mladé lidi. Kromě aktivit v popularizaci hodlá SP ČR prosadit některé systémové změny, které by měly přispět ke zlepšení situace.
Jde například o změnu školského zákona, vytvoření systému regionálních předpovědí potřeb trhu práce, podle nichž kraje budou povinny nastavovat kapacity středních škol. Je rovněž snaha změnit systém financování škol, tak aby nedostatkové technické obory získaly větší podporu. Již nyní zaměstnavatelé mohou uplatňovat daňové úlevy na žáky, kteří procházejí praxí na pracovištích firem.
Usilují o každého žáka
To by pomohlo například Třineckým železárnám (TŽ), které umožňují vykonávat praxi žákům vlastní střední odborné školy, s níž firma úzce spolupracuje. „Větší podporu technického vzdělávání vítáme, sami investujeme do provozu školy nemalé prostředky a usilujeme o každého žáka, který ji začne navštěvovat,“ potvrzuje ředitel pro personalistiku a administrativu třinecké hutě Ivo Žižka.
Střední odbornou školu TŽ v tomto školním roce navštěvuje zhruba 730 žáků čtyřletých i tříletých oborů. Ročně ji opouští 130 až 150 absolventů, z nichž asi 70 procent začne pracovat v huti a část pokračuje ve vysokoškolském studiu. Všichni žáci od druhého ročníku absolvují také povinnou praxi na konkrétních pracovištích české hutní firmy, která si je tak připravuje na budoucí povolání.
Propojení výuky s provozem
Třinečtí rovněž přivítali legislativou podpořený duální systém vzdělávání, který je zakotven hlavně ve školských systémech v Německu, Rakousku i jiných státech EU. „Znamená to užší propojení praktické výuky s konkrétním pracovištěm. Naši žáci od druhého ročníku absolvují velkou část praxe s našimi učiteli odborného výcviku přímo na pracovištích. Jsou také novým způsobem za svou práci odměňováni a mohou si vydělat až 2500 korun měsíčně,“ vysvětluje zástupce ředitele pro odborný výcvik Střední odborné školy Třineckých železáren Tibor Flachbart.
Přínosem tohoto systému je efektivní příprava mladých lidí pro konkrétní práci. „Pravidelně spolu s Třineckými železárnami pořádáme takzvané kulaté stoly, jichž se účastní odborníci z praxe, personalisté a naši učitelé teoretické i praktické výuky. Díky tomu máme možnost poznávat a reagovat na nově zaváděné technologie a zařazovat je do učebních osnov,“ podotýká ředitel školy Aleš Adamus.
Moderní vybavení učeben
Díky užší spolupráci škola získává potřebný materiál i vybavení učeben. „Huť nás nedávno vybavila moderními frekvenčními měniči, abychom v nové specializované dílně mohli učit řízení pohonů, které se už ve firmě běžně uplatňuje,“ vypočítává další výhody propojení středního školství s fabrikou ředitel školy. Úzké propojení s firmou umožňuje také vytvářet vlastní výukové materiály a učební texty, které lépe odpovídají současným poznatkům z praxe.