Učitelé se začínají bát žáků

„V posledních třech letech pozoruji nový fenomén. Učitelé se čím dál více bojí žáků. Je to dáno nerovným postavením žáka, který má mnoho cest, jak učiteli znepříjemnit život. Učitel naopak nemá moc možností, jak se bránit,“ říká poslankyně Nováková, která je zároveň členkou sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Podle ní je to dáno také tím, že legislativa upravující fungování škol je morálně zastaralá a svým systémem příkazů a zákazů omezuje možnost škol reagovat na problémy moderní doby. Rodiče a žáci umí velmi dobře využívat svých práv a školy mají jen omezené možnosti, jak na jejich požadavky reagovat, chybí jim efektivní nástroje, jak donutit rodiče a žáky, aby i oni plnili své povinnosti.

„V řadě konkrétních případů tak místo spolupráce nastává atmosféra souboje, což je pro školu nebezpečná diagnóza,“ varuje Nováková.

Složité je i postavení ředitelů škol. Ti jsou v současnosti především manažery, kteří musí umět zadávat stavební veřejné zakázky, rozumět účetním rozvahám, ovládat vypisování projektů. Přitom všem musí vyřizovat stohy dokumentů, řešit spory a zejména zvládat hlavní poslání, kterým je řízení učitelského sboru a výuky.

Nejednotný je i vztah mezi řediteli a zřizovateli školy. „Některé kraje hodnotí ředitele pouze prostřednictvím odměny. V jiných krajích jsou ředitelé pravidelně testováni a musí prokazovat výsledky své činnosti,“ uvedl zástupce ministerstva školství mládeže a tělovýchovy Josef Rydlo. Navíc kraje podle něj často rozhodují o personálních otázkách na pozicích ředitelů nikoli na základě výkonu, ale podle politických preferencí nebo zájmů.

Náprava současného stavu nespočívá podle Niny Novákové v rigidní hierarchii jednotlivých aktérů, ale v zodpovědném partnerství. „Škola je živý organizmus, kde vše souvisí se vším, a v dnešní době už nelze direktivně rozhodovat bez ohledu na názory ostatních. Je potřeba se naučit konstruktivnímu partnerství a více zapojit samotné žáky a studenty,“ zdůraznila poslankyně Nováková.