Hlavní obsah

Poradna: Zaměstnanec pracoval, i když měl právo na volno – bude to přesčas?

Pracovní právo upravuje celou řadu situací, kdy zaměstnanec nemusí pracovat a zaměstnavatel je povinen jeho nepřítomnost v práci omluvit. Co se ale stane v případě, že zaměstnanec o svém nároku na volno neví a do práce přijde?

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Naše zaměstnankyně měla minulou sobotu svatbu. V pátek před svatbou normálně pracovala, aniž by zaměstnavateli cokoli o svatbě řekla. Tento týden ale přišla na personální oddělení s tím, že si na internetu přečetla, že měla nárok na placené volno v pátek před svatbou. Protože v den, kdy měla mít volno, pracovala, chce po zaměstnavateli příplatek za práci přesčas. Nevíme si rady, jestli na to má nárok?

Důležité osobní překážky v práci

Zaměstnavatel musí omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci při významných osobních událostech, jako je například narození dítěte, svatba, úmrtí blízké osoby, přestěhování zaměstnance či vyšetření u lékaře. Délka volna, které je zaměstnavatel povinen poskytnout, se liší podle jednotlivých důvodů volna – od nezbytně nutné doby až po několik dnů. Podobně je to i s placením za takto promeškaný čas v práci. Náhrada mzdy náleží zaměstnancům jenom v některých případech a většinou ne po celou dobu trvání překážky.

Pracovní volno však zaměstnanec není povinen využít, je to pouze jeho právem. Pokud chce překážku čerpat a její doba je mu předem známa, je povinen včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Překážku je zaměstnanec také povinen zaměstnavateli prokázat (například předložením oddacího list, úmrtního listu atp.).

Volno na svatbu

Vlastní svatba je důležitou osobní překážkou v práci, při které náleží zaměstnanci 2 dny volna – z toho jeden den vždy musí připadnout na účast na obřadu. Náhradu mzdy však zaměstnavatel musí hradit pouze za jeden den volna. Ve vašem případě tak zaměstnankyně měla nárok pouze na jeden den volna, protože svatební obřad se konal v sobotu, kdy zaměstnankyně nepracuje. Za tento jeden den by jí příslušela i náhrada mzdy, jak správně tvrdí.

Pokud ovšem zaměstnankyně nastoupila v pátek před svatbou do práce a nepožádala včas zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna z důvodu sobotní svatby, nevzniklo jí právo na toto volno a ani na náhradu mzdy. O poskytnutí volna je nutné zažádat předem a není možné uplatňovat jeho vznik až zpětně.

Za výkon práce v pátek před svatbou zaměstnankyni samozřejmě náleží mzda. Příplatek za práci přesčas by jí však příslušel pouze v případě, že by práci vykonávala nad rozsah své stanovené týdenní pracovní doby. Fakt, že měla právo na pracovní volno s náhradou mzdy, o které však zaměstnavatele nepožádala, nemůže založit právo na příplatek za práci přesčas. Práce byla konána v rámci rozvrhnutých směn, o práci přesčas se tedy dle zákoníku práce nemohlo jednat.

Shrnutí

Pokud se u zaměstnance vyskytne překážka v práci, musí zaměstnavatele včas požádat o poskytnutí pracovního volna. Když tak neučiní, nemůže se u zaměstnavatele zpětně domáhat žádné kompenzace, například příplatku za práci přesčas nebo vyplacení náhrady mzdy navíc za dobu výkonu práce.

Odpovídal  Michal Peškar z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám