Článek
„Nejvíce oznámení (63 %) obdržela BSA loni a letos od majitelů či jednatelů firem. Nejčastěji tak reagovali na nekalou konkurenci,“ řekl Hlaváč.
Podle něj se totiž některé firmy snaží snížit své provozní náklady právě tím, že do počítačů instalují nelegální software. Týká se to zejména specializovaných společností, jako jsou například konstruktéři, architekti, designéři či grafici, kteří tak mohou ročně na nákupu legálního softwaru ušetřit až statisíce korun.
„Společnosti se ale používáním nelegálního softwaru dopouštějí nezákonného jednání a získávají neopodstatněnou konkurenční výhodu. Poctivé firmy totiž musí cenu softwaru zahrnout do ceny služeb,“ upozornil Hlaváč.
Firmy udávali také nespokojení zaměstnanci
Udáním se nevyhýbali ani sami zaměstnanci, kteří tvořili zhruba 30 % ze všech oznámení. „Jejich motivem podle statistik bývají obavy, že by v případě policejní prohlídky mohli být zaměstnanci za užívání nelegálního softwaru spoluodpovědní,“ řekl mluvčí BSA.
Hlavním důvodem udání společnosti zaměstnancem je ale pomsta. Podle Hlaváče se tento trend projevil hlavně v loňském roce, kdy na firmy nejvíce udeřila krize. „Řada zaměstnanců pravděpodobně špatně nesla propuštění a touto cestou dala průchod frustraci a vzteku,“ konstatoval Hlaváč.
Aktuálně se podle poslední analýzy z loňského roku užívá v České republice přibližně 38 procent softwaru nelegálně. I přes takto vysoké číslo patří ČR k 30 zemím s nejnižší mírou softwarového pirátství v Evropské unii. Průměrná míra pirátství v Evropské unii činí 35 procent.