Článek
Rozesíláním citlivých materiálů s lechtivou osobní tematikou dáváme do ruky případným útočníkům mocnou zbraň, kterou mohou zneužít proti nám. Útočníkem často bývá zhrzený partner poté, co vztah zkrachuje.
„Je důležité si uvědomit, že tyto kompromitující materiály jsou věčné. Nikdy nevíte, kdy je daný člověk může použít proti vám. Proto je dobré si vždy dobře rozmyslet, komu podobné věci posíláte,“ varoval Martin Kožíšek, manažer internetové bezpečnosti společnosti Seznam.cz.
Každé desáté dítě v Česku
Sexting se přitom netýká pouze dospělých, na internet umisťuje vyzývavé a intimní fotografie nebo videa každé desáté dítě v Česku. Vyplývá to z historicky nejrozsáhlejšího výzkumu realizovaného společností Seznam.cz a Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
„Nahá fotografie dítěte může v cizích rukách napáchat ohromnou škodu. Pachatel může dítěti vyhrožovat, že fotky vyvěsí ve škole, na sociální síti nebo je ukáže rodičům. Vystresované dítě pak pod tlakem souhlasí třeba s nafocením dalších aktů a v horším případě i s osobní schůzkou, která může skončit tragicky,“ doplnil Kožíšek s tím, že s dětmi je nutné o této problematice hovořit.
Odstrašující film varuje před nástrahami internetu
Společnost Seznam.cz natočila informačně-preventivní film Seznam se bezpečně!, který upozorňuje na rizika spojená s anonymitou na internetu. Velkým problémem, zvlášť v dnešní době sociálních sítí, je množství údajů, které o sobě lidé někdy bezmyšlenkovitě na internetu zveřejňují.
Celý film je postavený na reálných příbězích. V jednom z nich se představil 14letý David, který se spřátelil na internetu s neznámým dospělým mužem. Ten mu nabízel dvoutisícovou úplatu za to, že mu pošle fotky a video s obnaženým tělem. Zachycen je i rozhovor s pedofilem Miroslavem či 16letým Patrikem, který se živil jako dětský prostitut. [celá zpráva]
Výzkum dále ukázal, že každé druhé dítě má na českém internetu zkušenosti s kyberšikanou. Nejčastěji s verbálními útoky (33 %), obtěžováním za pomoci prozvánění (24 %) a vyhrožováním či zastrašováním (17 %). Srovnání s výsledky loňského výzkumu dokládá, že rostoucí tendence je patrná nejčastěji u vydírání a krádeží identity. [celá zpráva]