Článek
„V roce 2010 tvořily tyto nesplácené dluhy u lidí nad 55 let přes čtyři miliardy korun, loni již sedm miliard korun. Za posledních pět let objem peněz, které si lidé před důchodem půjčují, a pak je nemají z čeho vracet, rok co rok narůstá,“ řekl Právu Jiří Rajl ze společnosti CRIF, která analyzuje data z Bankovního a Nebankovního úvěrového registru.
Mají čtvrtinu půjček
Loni Češi v kategorii 55 tvořili 26 procent z celkového koláče rozděleného u krátkodobých půjček podle věku. U úvěrů s dlouhodobou splatností pak osmnáct procent.
„Domníváme se, že lidé před vstupem do důchodového věku se často zadluží kvůli svým potomkům, a pak, když už jsou v důchodu, nemají z čeho je vracet,“ dodal Rajl.
„Je pravda, že část dlužníků v předdůchodovém a důchodovém věku si na sebe vzala půjčku kvůli dětem – buď s tím, aby jim pomohli zaplatit nějaké akutní dluhy, zpravidla v exekuci, nebo jim předlužený potomek, kterému už by nikdo nepůjčil, slíbí, že bude půjčku splácet a smlouva na jejich jméno je jen formalita. Realita však často bývá odlišná,“ shrnula pro Právo praktické poznatky z dluhové občanské poradny Remedium Kristýna Krušinská.
Často se jedná o smlouvy s mobilním operátorem, uzavřené na jméno seniora, které ale povedené, již dospělé dítko neplní.
„Někdy se k nám senioři chodí radit dopředu, a přitom popisují tlak, který na ně děti či jiní blízcí vyvíjejí, aby si půjčku vzali za ně,“ uvedla Krušinská. Výjimkou podle ní už nejsou ani senioři, kteří chtějí soud požádat o oddlužení čili osobní bankrot.
Léta spolu nežijí, ale platí ten druhý
„V případě manželů se v posledních dvou letech opakovaně setkáváme s tím, že se na nás obracejí senioři, kteří někdy i léta druhého manžela neviděli, nicméně z různých důvodů se nechtěli rozvést. Novela exekučního řádu účinná od roku 2013 však exekutorům umožnila postihnout kvůli některým dluhům vzniklým za doby manželství i jejich příjem a účet. Tito lidé přicházejí šokovaní, protože se bez varování nedostanou ke svým penězům na účtu,“ dodala Krušinská.
Ještě hůře podle ní nesou senioři situaci, kdy si přes soud v minulosti sice vymohli zúžení společného jmění manželů, ale v důsledku další novely exekučního řádu, účinné od roku 2014, o tuto ochranu přišli.
Zoufalost, s jakou se lidé na stará kolena řítí do dluhů, dokresluje žádost o půjčku Katky Š. z Trutnova na internetovém tržišti nebankovních půjček, kam své žádosti píší žadatelé a kde si mezi nimi vybírají „soukromí investoři“, často zkrátka lichváři.
„Potřebuji nutně půjčit, do zítřka. Vyplacení požaduji okamžitě. Mohu splácet kolem 2500 korun, ale víc asi ne. Jsem invalidní. Potřebuji poplatit všechny malé půjčky. Zkoušela jsem snad všechny půjčky na internetu, všechny nebankovní firmy, co jsem našla. A bohužel jsem neprošla, nikde moji žádost neschválili,“ píše paní Katka, aniž upřesňuje, kolik si myslí, že by jí někdo mohl půjčit.
40 tisícům seniorů není ani co vzít
Připustila, že nemůže ničím ručit. „Už jsem se jednou spálila. Poslala jsem poplatek za půjčku dopředu, ale pak pán přestal komunikovat,“ konstatuje. Sice tvrdí, že něco splácet může, ale očividně nemá ani na telefon.
Ať už jsou důvody jakékoliv, nesplácené půjčky a další závazky ženou stále více důchodců do exekucí. Zatímco v roce 2008 Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) musela provádět exekuční srážky u necelých 41 tisíc důchodců všech druhů, loni to bylo již u více než 75 tisíc.
„Exekuční srážky ČSSZ provádí ze všech druhů důchodů, tedy ze starobních, invalidních a pozůstalostních a rovněž příplatků k důchodu. Není výjimkou, že u jednoho důchodce eviduje ČSSZ ne pouze jeden, ale dokonce několik exekučních příkazů. U více než 40 tisíc důchodů eviduje ČSSZ exekuční titul, ale protože důchod nedosahuje tzv. zabavitelné výše, nemůže exekuční srážku zařídit. To však neznamená, že dluh zaniká,“ konstatovala ve své zprávě již dříve ČSSZ.