Většině bytových družstev hrozí pokuty i likvidace

„Problém je v tom, že pokud družstvo do svých stanov do konce tohoto měsíce nová povinná ustanovení zákona nepromítne, rejstříkový soud ho vyzve, aby tak učinilo, jinak vstoupí do likvidace,“ upozornil Právo právník a odborník na družstevnictví Ivan Přikryl.

A o co tak závažného jde, že zákon hrozí likvidací? „Často jde o zbytné pitomosti, jako je například název družstva, který musí obsahovat označení, že se jedná o družstvo a podobně,“ konstatoval Přikryl.

S takovou úpravou stanov přitom musí souhlasit úplně všichni členové, kteří jsou nájemci družstevních bytů, tedy 100 procent lidí.

„Buď musí být osobně na schůzi, což osvědčí notář, nebo musí souhlas projevit písemně, ovšem s ověřeným podpisem. Že jde o podmínku, kterou prakticky nelze splnit, je zřejmé a žádný profesor práva ji nemůže obhájit,“ ostře kritizuje autory nové legislativy Přikryl.

„Ostatně ani notáři nejsou ve výkladech této podmínky jednotní,“ dodal.

Počet notářů, něco přes 400 notářských úřadů, podle něj navíc nekoresponduje s počtem bytových družstev, kterých je více než deset tisíc. „Opět laboratorní případ ignorace politiků, diktátu legislativců, a kus odpovědnosti i současné vlády, která se problému také příliš nevěnuje,“ uvedl Přikryl.

Prozatímním řešením by podle něj bylo, aby ministerstvo spravedlnosti vyjednalo s rejstříkovými soudy poskytnutí dostatečně dlouhé, třeba roční lhůty k doplnění stanov. Ministerstvo podle Přikryla ale žádnou aktivitu nevyvíjí. Už teď je přitom jisté, že termín do 30. června je pro většinu bytových družstev nesplnitelný.

„Pokud se obchodní korporace (včetně bytových družstev) nepřizpůsobí nové právní úpravě do konce června, může rejstříkový soud vyzvat obchodní společnost ke splnění této povinnosti, a pokud ta výzvy neuposlechne, může jí uložit pokutu až do výše 100 000 Kč, případně poté nařídit i její likvidaci,“ připustila mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová.

„Vzhledem k tomu, že soudy budou s největší pravděpodobností odhalovat nedostatky spíše časem v návaznosti na jednotlivá řízení související například s neplatností usnesení valných hromad apod. a až následně budou posílat jednotlivé výzvy k uvedení věcí do souladu v přiměřené lhůtě, domníváme se, že obchodní korporace mají stále dostatečný časový prostor na přizpůsobení svých zakladatelských dokumentů nové právní úpravě,“ dodala mluvčí.

Zástupci bytových družstev už vyzvali Notářskou komoru ČR, aby jim pomohla celou věc řešit a notáři vycházeli bytovým družstvům vstříc alespoň tam, kde by jim to zákon při určitém výkladu mohl umožňovat.

„Zejména v případě velkých družstev, která mají tisíce členů, a působnost členské schůze plní shromáždění delegátů, by bylo přizpůsobení stanov ustanovením zákona o obchodních korporacích při přísnějším výkladu, vyžadujícím 100 % hlasů družstevních nájemců, prakticky vyloučeno. V praxi je to ale v dohledné době vyloučeno i u řady bytových družstev, která mají stovky či jen desítky členů, což je skutečně absurdní,“ zdůraznil Marek Novotný z advokátní kanceláře Prof. Oto Novotný a partneři.

Bytová družstva v ČR družstevně pronajímají  více než půl miliónu bytů.

Společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ) mají na rozdíl od bytových družstev na změnu stanov čas až do konce roku 2016.

„Vzhledem k tomu, že mnoho bytových družstev chtělo stihnout změnu na SVJ a převést byty ještě za platnosti starého občanského zákoníku, tak došlo k hromadnému podávání smluv na katastr na konci roku 2013. SVJ tím u těchto družstev vznikly automaticky, ale je třeba v zákonné lhůtě svolat první schůzi, schválit stanovy, jmenovat zástupce SVJ, a to zatím mnoho SVJ nerealizovalo,“ řekl Právu realitní makléř Martin Sládek.

Jak dodal, makléři nyní musejí důsledněji kontrolovat podklady nabízených bytů či práv a povinností v bytových družstvech.

Souhlas všech vlastníků bytových jednotek ke schválení stanov zákon podle Novotného vyžaduje jen tehdy, pokud SVJ nevzniklo podle zákona o vlastnictví bytů a zakládá se jiným způsobem než prohlášením nebo smlouvou o výstavbě.

„Stoprocentní souhlas vlastníků není zapotřebí v případech, kdy SVJ vzniklo podle zákona o vlastnictví bytů, i když ještě není zapsáno v rejstříku. Notáři ho však někdy přesto vyžadují,“ sdělil Právu Novotný.

Přitom nemožnost zapsat společenství do rejstříku může v domě zablokovat převody vlastnictví bytů. „Je ale třeba ocenit přístup Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, který nedávno správným směrem aktualizoval své interní pokyny, tak aby nesprávné blokace minimalizoval,“ dodal Novotný.

Hrozba likvidace kvůli nesplnění zákonných podmínek ale visí také nad firmami. Podle expertních odhadů přes 30 procent obchodních společností nestihne do konce června provést revizi svých společenských smluv, kterou po nich vyžadují nové zákony.

Další nejméně čtvrtina podniků tuto situaci vůbec nezačala řešit, informovala minulý týden ČTK s odkazem na server Kancelář podnikatele. Firmám, které změny neučiní, může opět hrozit až zrušení.