Finanční poradna: Jak si spočítat skutečnou výši půjčky

Nedávná kauza, při které jistá úvěrová společnost dostala pokutu za chybně uváděnou výši a metodiku výpočtu ukazatele RPSN, vyvolala u řady lidí otázku, jakým způsobem si tedy ověřit, kolik skutečně zaplatí za úvěr.

RPSN, kterou lidé často chybně zaměňují za úrok nebo jakýsi interní ukazatel banky, je roční procentní sazba nákladů a udává celkové náklady, které musí klient banky v souvislosti se svou půjčkou zaplatit za jeden rok. Na rozdíl od úroku, který ukazuje pouze cenu vypůjčených peněz, sem patří například ještě poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za vedení účtu nebo třeba správu úvěru.

Finanční společnosti musejí výši RPSN uvádět ze zákona povinně. Pokud by tak neučinily ještě předtím, než s nimi uzavřete smlouvu, můžete odmítnout platit jimi požadovaný úrok a trvat na tom, aby se úvěr úročil podle diskontní sazby, kterou vyhlašuje Česká národní banka. Tato sazba je mimochodem pro klienty vždy několikanásobně výhodnější.

Banky i nebankovní společnosti to však velmi dobře vědí, a tak RPSN uvádějí. Bohužel k nim často přidávají kouzelné slůvko „od“, nebo se je snaží maskovat tím, že je napíšou malým písmem kamsi do rohu.

Chtějte proto znát svou konkrétní RPSN dříve, než cokoliv podepíšete, a vždy si porovnejte nabídky od několika různých společností. Díky tomuto ukazateli totiž velmi přesně zjistíte, jak jsou pro vás jednotlivé půjčky výhodné. Na internetu také naleznete kalkulačky, které vám RPSN vypočítají. Čím nižší RPSN, tím lépe pro vás.

RPSN má relativně náročný vzorec, takže si ho běžný smrtelník spočítat nedokáže. Můžete si ale sami celkem snadno zjistit, jaké budou vaše celkové náklady na půjčku a kolik v reálu přeplatíte.

Výpočet je jednoduchý: vynásobte měsíční splátku počtem měsíců, po které budete splácet, a připočtěte všechny další poplatky, které byste si měli v bance dopředu zjistit.

Například při půjčce 50 tisíc korun se splatností 36 měsíců, výší splátky 1800 korun, poplatkem za zpracování úvěru 500 korun a poplatkem za správu účtu 40 korun měsíčně přeplatíte 16 740 korun.

Výpočet: 36 x 1800 + 500 + 40 x 36 = 66 740 – 50 000 = 16 740 korun

Poněkud jiná situace panuje u hypoték, u kterých si přesnou částku, kterou skutečně bance zaplatíte, spočítáte jen velmi těžko vzhledem k tomu, že úroková sazba se vám během trvání hypotéky několikrát změní. Stejná je jen po dobu fixace, tedy dobu, po kterou vám banka garantuje určitou úrokovou sazbu.

Délku fixace si volí sám klient. Nejčastěji sahá po pětileté nebo tříleté, ovšem může si vybrat třeba i dvacetiletou nebo třicetiletou, tedy jednu fixaci na celou dobu splatnosti hypotéky, která však nebývá příliš výhodná.

V případě, že byste skutečně sáhli po stejné délce fixace jako splatnosti úvěru, si můžete vypočítat přeplatek podobně jako u půjčky: vynásobíte počet měsíců, po které budete splácet, výší měsíční splátky, a přičtete k tomu všechny další poplatky, třeba poplatek za zpracování nebo pojištění hypotéky.

Jestliže však zvolíte kratší dobu fixace, musíte se připravit na to, že po jejím uplynutí se váš úrok a tím pádem i splátky v naprosté většině případů změní. Banky mají obvykle tendenci nalákat nové klienty na výhodnější úrokovou sazbu, zatímco ty staré odbývají méně výhodnou sazbou. Proto si dobře ohlídejte, kdy vám fixace končí, abyste měli dost času s bankou vyjednávat, případně se poohlédnout u konkurence a refinancovat.

Pozor: fixace začíná dnem uzavření hypoteční smlouvy, nikoliv dnem čerpání.

Na vaše dotazy odpovídá Martin Špaček z portálu Sfinance.cz.