Článek
Zadavatelé se bojí přihlédnout i k jiným parametrům, aby jejich rozhodnutí nebylo napadeno. Firmy se pak často snaží dohnat podstřelené rozpočty na úkor bezpečnosti staveb, a tak někdy může jít i o život.
Vyplynulo to z ankety mezi 250 úředníky státní a veřejné správy, kteří se účastnili odborné konference Veřejné zakázky 2013/2014. To, že mimořádně nízké nabídkové ceny už mají negativní vliv na bezpečnost staveb, si myslí 85 procent z nich.
Vzrůstá tendence státních a veřejných institucí vybírat vítěze zakázek výhradně podle nejnižší nabídnuté ceny, nikoliv podle skutečné ekonomické výhodnosti
Cena je hlavní, výkon už ne
I když nikdo nechce uvádět žádný konkrétní případ, a už vůbec ne jméno, v podstatě se domnívají, že některé veřejné stavby se šidí tak, že mohou skončit podobně jako hotel ve slavném filmu Skleněné peklo, který začal hořet jen kvůli levnější, ošizené elektroinstalaci.
„Vzrůstá tendence státních a veřejných institucí vybírat vítěze zakázek výhradně podle nejnižší nabídnuté ceny, nikoliv podle skutečné ekonomické výhodnosti (poměr cena/výkon). Zadavatelé (úředníci) se bojí, že skončí v kolotoči námitek, přezkumů, odvolání a zakázka se pak na měsíce zastaví,“ shrnula Kateřina Koláčková z poradenské společnosti Otidea.
Strach z řízení
Bezmála 70 procent účastníků konference, kde byli pracovníci úřadů práce, nemocnic, ministerstev, v následném hlasování potvrdilo, že v polovině a více zakázek vybírají vítěze jen podle nejnižší ceny. Důvod: obávají se, že zakázka bude někým napadena. A mají proč.
Jen loni Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil třikrát více prvostupňových správních řízení, než tomu bylo v roce 2008. Celkem se jednalo o 650 případů.
Soud polovinu zamítne
S tím je spojen i vzestup agendy ÚOHS. „Počet úředníků vyčleněných na veřejné zakázky zde stoupl o 70 procent, tedy o 80 lidí,“ uvedl právník Jan Slezák. Také chodí více udání. V roce 2011 jich bylo 96, loni už 143.
V polovině případů, jež ÚOHS rozhodl a šly dále před soud, justice jeho výrok potvrdí, polovinu ale zamítne. „To není pro antimonopolní úřad příliš lichotivá vizitka,“ míní Slezák.
Když přišel podnět, že se zákon v něčem porušuje, tak z toho vzešel návrh: ten zákaz se do něho má napsat ještě jednou
Zákon jen jako střelba slepými
Máme sice více úředníků, kteří veřejné zakázky prověřují, zákon o veřejných zakázkách byl již bezmála dvacetkrát novelizován, ale přesto, jak ukázal průzkum společnosti Otidea, 70 procent administrativních pracovníků se domnívá, že vítěz byl vybrán dříve, než se o něj soutěžilo. Navíc 95 procent firem se setkalo s tendry ušitými na míru. Proč?
Náměstek ministra zemědělství Jan Sixta tvrdí, že v Česku se porušování zákonů řeší tak, že místo toho, aby se důrazněji vyžadovalo jejich dodržování, tak se ještě více rozepíše zákon.
„Zákon o veřejných zakázkách postupem doby bobtnal tak, že když přišel podnět, že se zákon v něčem porušuje, tak z toho vzešel návrh: ten zákaz se do něho má napsat ještě jednou,“ shrnul Sixta. Jinými slovy: stačí jen vymáhat to, co je už jednou psáno.
„Veřejné zakázky jsou ovládány právníky a formalismem, kdy se v průběhu tendru přeme třeba o to, zda množné číslo je v zákoně míněno tak, že vyžaduje jedno kritérium nebo více. A to jsem právník. Nebo máme na stole další tři zákony, které řeší uveřejňování smluv, ale přitom tuto záležitost už jasně definuje zákon o veřejných zakázkách,“ uvedl Sixta.
Ví, o čem mluví. Nyní má pod palcem rozpočet na veřejné zakázky ve výši zhruba dvou miliard korun a před tím byl několik let náměstkem odpovídajícím za přípravu návrhů zákona o veřejných zakázkách na ministerstvu pro místní rozvoj.
Podle něho se musí vždy u zakázky hlavně předem nastavit pravidla, co je ještě informativní konzultace mezi zadavatelem a uchazečem a co už domlouvání o tendru, které pak už může zajímat i policii. „Je to velmi křehká čára. Na druhou stranu je špatně, když zadavatelé a dodavatelé mají mezi sebou nejasná kritéria,“ zdůraznil Sixta.