Za posledních 23 let zdražila voda stonásobně

Za posledních 23 let tak zdražila voda stonásobně. Ještě v roce 1990 se totiž platilo za kubík vody pouhých 80 haléřů.

Zatímco ceny kohoutkové vody se prudce zvedly, její spotřeba postupně klesá.

Pokud tento trend bude dále pokračovat, denní spotřeba na hlavu bude proti roku 1990, kdy činila 170 litrů, brzy poloviční. Loni v průměru připadala na každého Čecha spotřeba 94 litrů vody za den. Lidé se tak snaží snížením spotřeby vody šetřit rodinné rozpočty, ale marně.

Cena vody v první polovině devadesátých let stoupla asi patnáctinásobně. Po roce 1994, kdy stát přestal dotovat výdaje vodárenských společností na výrobu, distribuci a čištění vody, v růstu pokračovala.

Nyní ji podle vodárenských firem ovlivňují hlavně investice do výstavby nových kapacit, případně opravy stávajících vodovodních a kanalizačních řadů. Do rostoucích koncových cen vody se promítlo i postupné zvyšování snížené sazby DPH z 5 procent v roce 2007 až na 15 procent letos v lednu.

Vývoj cen vody reguluje do určité míry stát. Při stanovování cen za vodné a stočné pro domácnosti musí vodárenské společnosti totiž vycházet z Cenového výměru ministerstva financí. Do cen vodného a stočného však potom mohou zahrnout i své investice a náklady spojené s distribucí vody a připočítat si k tomu „přiměřený“ zisk.

V roce 1995, kdy stát vodu již nedotoval, činilo například vodné a stočné v Praze 15 korun za kubík. Průměrná mzda v České republice byla v té době podle Českého statistického úřadu 8 307 Kč.

Letos se za vodné a stočné v Praze platí podle internetových stránek Pražských vodovodů a kanalizací necelých 75 korun, tedy pětinásobek. Průměrná mzda přitom stoupla jen asi trojnásobně. Zatímco v roce 1995 tak bylo možné ze mzdy zaplatit 554 kubíků vody, v současnosti je to necelých 360 kubíků, tedy o třetinu méně.

Tempo zdražování vody vynikne i při srovnání s inflací. Zatímco mezi lety 1995 až 2012 se spotřebitelské ceny přibližně zdvojnásobily, voda zdražila pětinásobně, tedy dvaapůlkrát rychleji než průměr ostatních cen.

Jen pro srovnání: benzín stál v roce 1990 asi 16 Kč za litr a v roce 2011 se podle statistiků zvýšil na zhruba dvojnásobek. V reálných cenách tak jeho cena o dost klesla.

S placením účtů za vodu společně se složenkami za další energie má tak problém stále více českých domácností. Jen od roku 2007 vzrostla průměrná cena vody v Česku o více než třetinu.

„Letos v lednu ovlivnil zejména růst cen elektrické energie a plynu investice do infrastruktury i zvýšení DPH,“ uvedl předseda představenstva SOVAK František Barák.

Mezi cenami v jednotlivých regionech jsou rozdíly i v desítkách korun za krychlový metr. Výběr dodavatele vody však lidé, kteří nemají vlastní studnu, na rozdíl od elektřiny či plynu nemohou nijak ovlivnit.

V některých regionech ČR již lidé platí za vodu vyšší ceny než v Německu, Rakousku, Velké Británii, ale i dalších evropských zemích. Například domácnosti v některých částech Středočeského kraje za krychlový metr vody platí 91 korun.

Naproti tomu obyvatele žijící na předměstí Mnichova stojí kubík studené kohoutkové vody 1,5 eura plus sedmiprocentní DPH (celkem zhruba 41 Kč). Podobné ceny jsou třeba i v Rakousku.

Protikorupční organizace Transparency International (TIC) v roce 2009 zveřejnila studii, v níž podle ČTK upozornila na to, že veřejný sektor přichází následkem privatizace ziskové části vodohospodářských společností o značné prostředky, které mohly být použity k financování potřebné obnovy vodárenské infrastruktury.

Současné nastavení smluv se soukromými provozovateli navíc městům a obcím komplikuje přístup k dotacím z EU. Veřejný sektor přišel podle TIC privatizací vodáren do roku 2009 o zisky ve výši až devíti miliard korun.

Vedle vody v Česku prudce zdražují už řadu let i další energie. Za elektřinu dnes české domácnosti platí proti roku 2001 více než dvojnásobek, u plynu je to dokonce více než třikrát tolik.

Cena tepla z ústředního vytápění vzrostla za šest let o polovinu.