Článek
Je-li dědiců více, odpovídají za náklady pohřbu a dluhy zůstavitele podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví.
To je pro dědice velmi benevolentní a výhodná úprava. Zejména proto, že jejich zděděný majetek může být ve skutečnosti mnohem vyšší, než vyplývá z notářova rozhodnutí o vypořádání dědictví, a věřitelé tak přijdou zkrátka.
Jde o to, že dědicové získají ve skutečnosti často větší majetek po zůstaviteli, než sdělí notáři, a ten určité druhy majetku po zůstaviteli prakticky nezjistí. Jde například o cenné starožitnosti, sbírkové předměty či vzácné obrazy, vybavení domácnosti drahým, luxusním nábytkem a zařízením.
Soupis pozůstalostí prokáže výši majetku
V novém občanském zákoníku, který nabude účinnosti 1. ledna 2014, je ve srovnání s dosavadní právní úpravou jednoznačněji formulováno, že zůstavitelovou smrtí přecházejí na dědice dluhy zůstavitele (včetně úhrady nákladů pohřbu zůstavitele a náklady za zřízení hrobového místa).
To znamená, že dědic, který dědictví neodmítne, bude hradit dluhy zůstavitele nikoliv jen do výše nabytého dědictví, jako je tomu nyní, nýbrž uhradí všechny zůstavitelovy dluhy. Tedy případně i ze svého výlučného majetku.
Aby nedošlo k druhému extrému, tedy znevýhodnění dědiců proti věřitelům, bude mít dědic za takové situace možnost uplatnit tzv. výhradu soupisu pozůstalosti. Tím se má prokázat, že zděděný majetek je opravdu jen v takové výši, jak byl v součinnosti dědiců zjištěn notářem.
To znamená, že dědic požádá prostřednictvím soudu o provedení soupisu majetku zůstavitele. Právní účinky výhrady soupisu jsou takové, že jejím uplatněním vznikne povinnost dědice hradit dluhy zůstavitele jen do výše ceny nabytého dědictví.
Dědic musí tedy počítat s tím, že soupis, který provede určený znalec, zahrne i takové předměty, které jím nebyly v řízení do dědictví hlášeny. Pokud by se dědic i při soupisu pozůstalosti snažil některý majetek před znalcem utajit a ten nebude uveden v soupisu pozůstalosti, pak riskuje to, že když takový majetek odhalí věřitel, přestane platit ochrana výhrady plynoucí ze soupisu pozůstalosti a dědic bude muset uhradit dluhy v celé výši.
Bude ale jen na rozhodnutí dědice, uplatní-li výhradu soupisu pozůstalosti nebo neuplatní.
Nemá-li dědic důvod předpokládat, že zůstavitel zanechal předlužený majetek, je pro něj vhodnější přihlásit se bez výhrady soupisu. Ušetří tím náklady spojené s nutností pozůstalostní majetek sepsat a ocenit. Na druhé straně bude ale hradit všechny dluhy zůstavitele v plné výši bez ohledu, jaký prospěch z dědictví získá.
Hrozí-li však nebezpečí, že zůstavitel zanechal předlužený majetek, je lepší výhradu soupisu uplatnit.
Aby dědic nehradil jen své dluhy
Dalším prostředkem k ochraně věřitelů je jejich možnost navrhnout tzv. odloučení pozůstalosti od jmění dědice, která by pak byla spravována jako oddělené jmění.
Je to praktické opatření pro věřitele, který má důvodnou obavu, že dědic zůstavitele je předlužen a získané dědictví by použil jen na úhradu svých vlastních dluhů.
Věřitelé ovšem musejí počítat s tím, že když požádají o odloučení pozůstalosti, budou sice ze separovaného jmění uspokojeni, avšak zjistí-li se dodatečně další majetek zůstavitele, pak věřitel ztrácí právo na tento další dědicův majetek.
Tato opatření znamenají bezesporu krok dopředu v oblasti vymahatelnosti práva, ale jak vše bude prakticky fungovat, ukáže čas.