Česko razantně zdaňuje sociálně slabší vysokou spodní sazbou DPH

V uvedeném období – tedy od ledna 2012 do současnosti – totiž sníženou sazbu DPH zvýšily jen tři členské státy – kromě Česka pouze Španělsko a Finsko. Vyplývá to z přehledu, který v minulých dnech zveřejnila na svých webových stránkách Evropská komise.

Průměrná snížená sazba v Unii je nyní 9,2 % a Česko má 15 %. ČR se na tuto úroveň dostala v důsledku velkého nárůstu spodní sazby v ČR v posledních letech. ‚Ta se od roku 2007 zvýšila z 5 na 15 procent.

„Snížená sazba v České republice má od letošního roku hodnotu, na jaké může být podle legislativy Evropské unie sazba základní, což je dost zarážející. Ostatní členské státy jsou naopak ve zvyšování spodní sazby velmi zdrženlivé,“ řekl Právu profesor financí Jan Široký z Ekonomické fakulty VŠB – Technická univerzita Ostrava, který se specializuje na daňové systémy Unie.

Podle jeho slov například v období leden 2008 až leden 2013 se snížená unijní sazba zvedla z průměrných 8 na 9,2 procenta. Změny se v tomto období uskutečnily pouze v devíti členských zemích EU a nejvyšší nárůst sazby zaznamenaly Lotyšsko a Česká republika.

„Zdá se, že ostatní vlády si na rozdíl od té české začínají uvědomovat, že neexistuje přímá úměra mezi zvyšováním sazeb daně a zvětšením příjmů veřejných rozpočtů. Domácnosti totiž začínají šetřit a měnit své spotřebitelské zvyklosti,“ zdůraznil profesor Široký.

Některé země mají dvě snížené sazby. Například Maďarsko 18 a 5 % procent. V těsném závěsu ve spodní sazbě DPH je za Českem Finsko (14 %), které má ale také ještě druhou spodní sazbu (10 %).

Naopak nejnižší spodní sazba v Unii je ve Spojeném království (5 %) a Nizozemsku (6 %). V Německu je spodní sazba ve výši 7 %.

Dánsko jako jediný členský stát nerozlišuje mezi spodní a základní sazbou a má jen jednu sazbu, a to 25 %. Ovšem i tam například pohřebnictví, stejně jako veřejná doprava s výjimkou přepravy turistů autobusy, vstupy do muzeí a některé další, zejména sociální služby jsou od DPH podle daňových manuálů mezinárodních poradenských společností zcela osvobozeny.

Noviny jsou v Dánsku zase v tzv. nulové sazbě, kterou v EU pro tiskoviny zavedly třeba i Velká Británie a Belgie. Dánsko má ale hlavně zcela odlišný daňový mix než ČR a negativní sociální dopady, které by vysoká DPH jinak způsobila, kompenzuje progresivním daněním příjmů.

Jinými slovy, jednotná sazba DPH je v Dánsku doprovázena velmi vysokým zdaněním nejbohatších fyzických osob.

Spodní sazba DPH je sociálně citlivou proto, že zahrnuje výrobky a služby, bez nichž se žádná domácnost neobejde, například potraviny, léky, knihy, noviny a časopisy, teplo, vodu, veřejnou dopravu. Ve spotřebním koši například důchodců nebo mladých rodin s dětmi tvoří tyto položky naprostou většinu.

Česko naposledy zvyšovalo sazby DPH k 1. lednu 2013 – spodní ze 14 na 15 % a základní z 20 na 21 %. Přitom rok předtím se spodní sazba této daně zvýšila z 10 na 14 %.

Potřebu zvyšování DPH vláda Petra Nečase (ODS) nejdříve zdůvodňovala jen hrozícím výpadkem v průběžném státním důchodovém systému, což má být důsledek nově vzniklého druhého penzijního pilíře, nyní už ale argumentuje obecně snahou udržet schodek státního rozpočtu na přijatelné výši.