Článek
Autismus je syndrom, který člověka prakticky vyřazuje z běžného života. Nepřekonatelnými překážkami se pro autisty mohou stát například chůze přes přechod či jízda autobusem, byť v některé konkrétní dovednosti mohou takto postižení pacienti velmi nadprůměrně vynikat, jak před lety výstižně ukázal slavný film Rain Man s Dustinem Hoffmanem a Tomem Cruisem v hlavních rolích.
Autismus jí diagnostikovali pozdě
Problém je v tom, že správnou diagnózu, tedy autismus, lékaři Ivoně stanovili až v jejích devatenácti letech. Do té doby jí měli mylně za mentálně zaostalou.
„Přišla jsem na to jen díky specializovanému, pacientem zcela hrazenému vyšetření u odbornice na tento syndrom v Praze. Čekala jsem na něj rok,“ napsala Právu Anna S., matka Ivony.
I když je samoživitelka, nevzdala se. „Od narození jsem s dcerou navštěvovala neurologa a psychologa, takže jsem nic nezanedbala. Ale lékaři jí určovali stále stejnou diagnózu - mentálně zaostalá. Když dcera dospívala, začala jsem pochybovat, protože v určitých věcech vynikala,“ vzpomíná paní Anna.
Až lékařka na specializovaném pracovišti v Praze její domněnku potvrdila.
„Od stanovené diagnózy od listopadu 2007 vyřizuji dceři průkazku ZTP/P a plný invalidní důchod tak, jak mi bylo doporučeno. Ale posudek paní lékařky ani odborníků na Ostravsku nemá ve skutečnosti pro posudkovou komisi žádnou váhu,“ píše matka postižené.
Od srpna už nic neberete
Dodnes, tedy za bezmála čtyři roky, se jí nepodařilo získat plný invalidní důchod, ale její dcera dokonce přišla o to málo, co měla před tím coby ještě „mentálně zaostalá“.
„Dcera měla stanovený důchod na čtyři tisíce korun, ale od prvního tohoto měsíce jí byl dle nového rozhodnutí odebrán. Důvodem je údajně to, že v předchozím období byla nadhodnocena,“ nechápe paní Anna, která tvrdí, že posudková komise se jí jen vysmívá.
Orientace jako u malého dítěte
„Dcera má orientační schopnosti zhruba na úrovni osmiletého dítěte. Potřebuje průvodce. Žádala jsem několikrát, ale marně. Přesto vystudovala střední školu a nyní je na vysoké škole, takže tedy pravděpodobně v naší zemi nemá na nic nárok. To, že trénuji s dcerou trasu, jízdu autobusem, pohyb ve škole a pokud v cestě stojí nějaká překážka, tak mi volá, už nikdo nezohlední,“ uzavírá paní Anna.
