Stáda hospodářských zvířat v ČR se za 30 let scvrkla o víc než polovinu

„Celkově máme jednu z nejnižších hustot hospodářských zvířat na obhospodařovanou výměru půdy: Zatímco my máme podle Eurostatu 0,58 dobytčích jednotek na hektar orné půdy, například ve Francii to je 0,82 a v Německu 1,06. V Nizozemí, kde je jedna z nejvyšších úrovní živočišné výroby na jednoho obyvatele v EU, připadá na hektar orné půdy 3,35 dobytčích jednotek,” řekl Novinkám předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Živočišnou výrobu označil za „dlouhodobě neuralgický bod” struktury českého zemědělství.

Příčinou je podle něj investiční a provozní náročnost živočišné výroby, špatně nastavený systém podpor a v neposlední řadě dlouhodobý tlak agrárních dovozů do ČR. Živočišná výroba podle něj spíš přežívá, než vydělává. „Co se týče tržeb zemědělců v Česku, na prvním místě jsou od roku 2011 obiloviny, na druhém místě je mléko, na třetím místě je řepka,” upřesňuje Pýcha.

Vývoj stavů hospodářských zvířat za posledních téměř 30 let označil za znepokojivý i prezident Agrární komory Miroslav Toman, a to kvůli provázanosti rostlinné a živočišné výroby.

Podle něj je již nyní prokázáno, že půdě chybí organická hmota ze statkových hnojiv, čímž jsou negativně ovlivněny chemické i fyzikální vlastnosti půdy. Půda tak ztrácí svou „sílu“, která spočívá ve schopnosti zadržet vodu v krajině a poskytovat stabilní výnosy polních plodin bez nutnosti nadměrného využití hnojiv.

„Dalším rozměrem úbytku hospodářských zvířat je změna estetického rázu krajiny a oslabení hospodářské výkonnosti venkovských regionů především ve vazbě na zaměstnanost. Potřeba pracovních sil například pro výrobu mléka je totiž mnohem vyšší než je tomu například v případě pěstování obilí a řepky,“ řekl Novinkám Toman.

K dramatickému úbytku počtu chovaných zvířat podle něj došlo především v devadesátých letech, velkou roli sehrál vstup do Evropské unie a nápor dovozů zahraničních řetězců. Někteří zemědělci nedokázali splnit náročné veterinární, sanitární, byrokratické požadavky ze strany EU.

Podle agrárního analytika Petra Havla stojí za výrazným propadem počtu chovaných prasat fakt, že vepřové z dovozu bylo v minulosti výrazně levnější.

„To už dnes úplně neplatí, naši producenti prasat v posledních zhruba pěti letech výrazně zefektivnili produktivitu, proto ten mírný meziroční nárůst počtu prasat, bohužel se ale potýkáme s dlouhodobým doběhem zvyku dovážet k nám vepřové, což je pro ČR klíčový strategický problém, protože vepřové maso představuje nejkonzumovanější maso ze všech základních druhů mas v ČR,” uvedl Havel.

Podobně pokles stavů drůbeže souvisí s růstem dovozů například z Polska nebo Brazílie.

„Obvykle se uvádí, že po roce 1989 a zejména po vstupu do EU v ČR klesly stavy dojeného skotu na historicky dlouhodobá minima, je však třeba také říci B, a to, že v ČR v posledních 20 letech výrazně vzrostla tzv. "užitkovost", což je množství nadojeného mléka na krávu a rok. To v praxi znamenalo, že stavy dojených krav klesat musely, protože podle legislativy EU platily až do loňského roku kvóty na výrobu mléka pro jednotlivé členské země a za překročení kvót hrozila vysoká penále,” uvedl analytik.

Kvóty přestaly platit loni, a i to je jeden z důvodů nízkých cen mléka, protože země již nejsou limitovány jeho produkcí.

U stavu ovcí je nejprve vidět výrazný propad, od roku 2000 jejich počty rostou, s výjimkou posledního roku.

Rostoucí počet stavů ovcí je podle Havla pozitivní pro krajinu, ovce společně se skotem jsou optimální "biologické stroje" na údržbu horských a podhorských luk a strání. „Tento žádoucí trend se zastavil až v posledním roce, což zřejmě souvisí se snížením dotací směřovaných na podporu horských a podhorských oblastí a ekologického zemědělství,” uvedl analytik.

U hovězího a vepřového statistiky z posledních několika let naznačují, že se i díky státní podpoře blýská na lepší časy, dodal Havel.

Šéf Zemědělského svazu Pýcha ale není moc optimistický. „Zejména na chov dojnic a jatečných prasat v ČR je v letošním roce vyvíjen velký tlak a nelze vyloučit likvidaci těchto chovů i v podnicích, které modernizovaly a vložily do toho velké peníze,” řekl.

Podle šéfa Agrární komory by měl stát v současné době prudkého poklesu cen mléka způsobeného vyhlášením ruského embarga a ukončením režimu mléčných kvót živočišnou výrobu víc podporovat.

„V současnosti v ČR například vychází zhruba poloviční produkce mléka na 100 hektarů v porovnání se sousedním Německem, tedy máme zde také zhruba polovinu dojeného skotu na 100 hektarů. Výsledkem je tuzemská spotřeba více než 42 procent mléčných výrobků z dovozu. Před vstupem do EU to přitom bylo méně než 15 procent,” upozornil Toman.

„Bohužel pomoc do sektoru, i přes opakované přísliby ministra zemědělství, míří pomalu a podniky se propadají do stále větší krize a z toho důvodu v regionech sílí nálady na protestní akce, jejichž cílem by bylo vyburcovat zájem a podporu veřejnosti,“ dodal.

Ministerstvo zemědělství letos vyplatilo chovatelům dojnic a prasat mimořádnou podporu ve výši 600 miliónů korun. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) i na středeční tiskové konferenci apeloval na zákazníky, aby kupovali „kvalitní domácí produkty”. Zatím lidé často dávají přednost zboží, které je nejlevnější.

V nedávném průzkumu KPMG uvedlo zemi původu jako nejdůležitější kritérium při nákupu potravin jen pět procent lidí. [celá zpráva]