Článek
U východního portálu nedaleko obce Kyšice již čeká obří razicí stroj TBM S-799, vyrobený speciálně pro tento účel v Německu. Gigantický mechanismus je vysoký jako dvoupatrový dům, dlouhý jako fotbalové hřiště a těžký jako čtyřsethlavé stádo slonů. Technicky řečeno: průměr řezné hlavy razicího štítu 9,9 metru, délka soupravy 115 metrů, hmotnost osmnáct set tun. A od pátečního slavnostního křtu se jmenuje Viktorie.
„Větší razicí stroj v České republice nikdy nebyl,“ řekl Právu Tomáš Kohout, ředitel výstavby tohoto projektu z firmy Metrostav. „Při stavbě metra se používaly průměry jen něco nad šest metrů,“ připomněl. Příští týden proběhnou poslední přejímky mechanismu. „Pokud dopadnou úspěšně, začneme 31. ledna razit,“ uvedl Kohout.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Viktorka každý den ukousne zhruba patnáct metrů horniny. „Plán je 450 až 480 metrů za měsíc, podle skutečných geologických podmínek,“ podotkl Kohout. Razicí hlava vyrubá vždy dva metry horniny, pak se zastaví a otvor se vyztuží šedesátitunovou osmidílnou betonovou skruží o tloušťce stěny čtyřicet centimetrů.
Obří razicí stroj se dá do pohybu zřejmě příští týden.
Kolos bude obsluhovat dvanáct lidí, na povrchu jim bude pomáhat skoro sto dalších dělníků, jede se nonstop, ve dne v noci. „Rubaninu vyvezou pásové dopravníky z tunelu a pak ji budou vozit nákladní vozy – po staveništních cestách mimo obce i komunikace – na rekultivaci nedalekého lomu,“ vysvětlil Kohout. Jako první se razí jižní tubus, hotový by měl být koncem roku. Pak se štít přemístí opět ke kyšickému portálu a začnou práce na severním tubusu.
Zkratka za čtyři miliardy
Přestavba koridoru u Plzně vyjde na skoro čtyři miliardy korun a zkrátí cestu z Plzně do Rokycan z dvaceti na čtrnáct kilometrů. „Stěžejní záležitostí je právě výstavba tunelu pod terénními útvary Chlum a Homolka,“ uvedl Pavel Surý, generální ředitel Správy železniční a dopravní cesty, která je investorem stavby. Tunely budou stavěné na rychlost až dvě stě kilometrů v hodině, faktická bude ale nižší – pendolina tudy budou jezdit stošedesátkou.
„Po vybudování tohoto díla by železniční spojení Praha–Plzeň mělo být částečně konkurenceschopné silniční dopravě po dálnici D5. A doufáme, že v budoucnu, až se zmodernizuje úsek Praha–Beroun a koridor Plzeň–Domažlice, bude železnice konkurenceschopná i mezi Prahou a Mnichovem,“ podotkl Surý. Cílem je zkrátit železniční spojení z Prahy do Plzně na hodinu, nyní pendolina tuto vzdálenost překonají za hodinu a dvacet minut.
Podle původních předpokladů měl být koridor z Plzně do Rokycan hotový už v červnu 2016, stavbu však zpozdil nebývale rozsáhlý archeologický průzkum.