ECB spustí ve velkém nákupy státních dluhopisů, akcie jsou kvůli tomu na maximu

Vedení ECB bude ve čtvrtek jednat o dalším vývoji měnové politiky v eurozóně. Banka již loni ve snaze podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů.

Zabránit deflaci se jí ale nepodařilo - v prosinci klesly ceny meziročně jak v eurozóně, tak v celé EU. [celá zpráva]

Šéf ECB Mario Draghi v prosinci uvedl, že banka začátkem letošního roku posoudí účinky dosavadních stimulačních opatření a v případě potřeby uskuteční další kroky. Těmi by měly být právě nákupy státních dluhopisů.

K těmto nákupům ECB vůbec poprvé přistoupila v květnu 2010, aby zastavila dluhovou krizi v eurozóně. Tehdy nakupovala hlavně řecké, irské a portugalské dluhopisy. Program nákupu výrazně omezila v roce 2012.

"ECB ve čtvrtek učiní rozhodnutí nakupovat státní dluhopisy, což výrazně zvýší likviditu v evropské ekonomice. I to by mohlo být příznivé pro růst," uvedl v pondělí francouzský prezident Hollande při vyjmenovávání faktorů, které by mohly podpořit evropskou ekonomiku. Za další faktory označil nízké ceny ropy a slabé euro.

Program je obdobou kvantitativního uvolňování, s jehož pomocí vytáhla úspěšně z krize ekonomiku USA americká centrální banka Fed. Pro uvolňování měnové politiky v eurozóně se nedávno v rozhovoru s americkou CNBC vyslovil i guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Podle něj je i v zájmu české ekonomiky. ČNB se totiž obává, že se deflace může přenést i do ČR.

Proti rozsáhlým nákupům státních dluhopisů se už od jejich zahájení v roce 2010 staví především Německo. Německý ústavní soud v Karlsruhe dokonce požádal prověřit, zda to není v rozporu s právem EU, což zatím předběžné stanovisko poradce Soudního dvora EU popřelo. [celá zpráva]

„Je pravděpodobné, že centrální banka spustí program na skupování aktiv v dodatečném objemu zhruba 500 miliard euro, který bude obsahovat i vládní dluhopisy. Jejich nákupy však mohou být rozděleny podle kapitálového klíče, což by vedlo primárně k poptávce po německých dluhopisech, ” uvedl hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Ten upozorňuje také na to, že o víkendové volby v Řecku naznačí pravděpodobnost odchodu země z eurozóny. ECB proto může být v předvolební atmosféře opatrnější.

„Nákupy periferních dluhopisů mohou být omezeny ratingem – u zemí mimo investiční stupeň jako Řecko nebo Kypr může být teoreticky požadována účast v záchranných programech. Není také jasné, zda aktiva nakonec nebudou muset namísto ECB skupovat národní centrální banky, jak o víkendu zmiňoval Der Spiegel. Sečteno, podtrženo, ECB pravděpodobně nijak neoslní a největší býky (obchodníky, kteří sázejí na růst akcií) může lehce zklamat,” uzavírá Bureš.

Zpráva o nákupech státních dluhopisů výrazně ovlivnila evropské akciové trhy. Západoevropský index FTSEurofirst 300 se během obchodování vyhoupl až na 1418,11 bodu, nejvýše od začátku roku 2008. Zisky ale krátce před koncem obchodování zmírnil a v závěru obchodování posílil o 0,2 procenta na 1409,92 bodu.

Akcie švýcarské banky Julius Baer stouply o skoro šest procent a patřily k nejziskovějším z větších evropských titulů. Banka oznámila, že poté, co švýcarská centrální banka ve čtvrtek zrušila tři roky starý limit kurzu švýcarského franku k euru, neutrpěla žádné ztráty. Švýcarský akciový index SMI uzavřel pondělní obchodování se ziskem 3,2 procenta poté, co v uplynulém týdnu po nečekaném rozhodnutí domácí centrální banky 13 procent umazal.

Výrazný nárůst mezi osmi a 14 procenty v pondělí zaznamenaly italské banky Popolare Milano, Banca Popolare dell'Emilia Romagna, Banco Popolare a UBI. Důvodem byl návrh vládního výnosu na zrušení pravidla, které dává každému akcionáři právě jeden hlas bez ohledu na velikost jeho podílu.

Předpoklady, že ECB začne nakupovat státní dluhopisy, snižují výnosy těchto dluhopisů a nutí některé investory kupovat aktiva s větší mírou rizika, jako jsou akcie.