Článek
Zatímco v osmadvacítce hrozí chudoba a vyloučení v průměru zhruba čtvrtině lidí, v Česku je to 15 procent.
Odborníci sledují tři kategorie - příjmovou chudobu, materiální deprivaci a práci.
V roce 2012 se pod hranici příjmové chudoby dostal třeba člověk s měsíční částkou nižší než 9680 korun, pár s méně než 14 500 korunami, samotná matka s malým potomkem s méně než 12 600 korunami či rodiče s náctiletým a malým dítětem s méně než asi 22 300 korunami.
Pod hranicí příjmové chudoby tak v ČR žilo 990 000 lidí. "Z tohoto počtu bylo 256 600 dětí a 100 200 osob nad 65 let," upřesnili autoři dokumentu. Chudobou tedy trpělo 14 procent dětí a šest procent seniorů.
S chudobou bojují vícečlenné rodiny
Podle dokumentu míru příjmové chudoby v Česku významně ovlivňuje vyplácení dávek, podpor a důchodů. Bez nich mohlo v roce 2011 do chudoby spadnout skoro 38 procent lidí.
Díky penězům od státu podíl činil 9,8 procenta. V EU se vydává na sociální zajištění v průměru kolem 29 procent HDP, v Česku asi pětina. I tak má nejnižší míru chudoby v osmadvacítce. "To svědčí o velmi dobré efektivitě sociálních transferů," uvádí strategie.
Do chudoby by mohla sklouznout víc než pětina rodin se třemi a více dětmi a téměř třetina neúplných rodin s potomky. Kromě nich hrozí příjmová chudoba nezaměstnaným, lidem s nízkým vzděláním a těm, co žijí v nájmu. Víc trápí ženy než muže.
Nejlepší situace je na Plzeňsku a v Praze
V Ústeckém kraji příjmovou chudobou trpělo 16 procent obyvatel, v Moravskoslezském 14,7 procenta. Nejlepší byla situace naopak v Plzeňském kraji a v Praze. Tam nemělo stanovený minimální příjem kolem šesti procent lidí.
Takzvaná materiální deprivace - tedy nedostatek - trápila kolem 682 700 lidí. V roce 2012 její míra dosáhla 6,6 procenta, mírně ji zhoršila krize. V EU činila kolem devíti procent.
Materiální deprivace znamená, že lidé nemají nejméně čtyři z devíti věcí, jako je telefon, pračka, televize či auto.
Nemohou si ani dovolit jednou ročně vyrazit na týdenní dovolenou, nezvládnou mimořádný několikatisícový výdaj, nedokážou pravidelně hradit nájem nebo si nemůžou třikrát týdně dopřát maso.
Nejčastěji problémy s placením nájmu
České domácnosti v tísni měly největší problém s hrazením nájmu, s mimořádným výdajem či dovolenou. Naopak jim nechyběly pračky, televize nebo telefony.
Třetím ukazatelem je intenzita práce, člověk by měl mít zaměstnání aspoň na pětinu pracovní doby.
V krizi přibylo lidí, kteří nepracovali ani tolik. V nejhorší situaci tak bylo kolem 128 500 osob, které trápily současně nezaměstnanost, příjmová chudoba a materiální nedostatek.
"Jedná se zejména o dlouhodobě nezaměstnané osoby a osoby žijící v neúplných rodinách s dětmi," upřesnili autoři.