Článek
„Žádné větší výběry z účtu jsme nezaznamenali a ani je nečekáme. Krok ČNB měl naopak pozitivní vliv na naše klienty, kteří spoří a investují v eurech,“ sdělil mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.
S tím souhlasí i mluvčí Air Bank Vladimír Komjati. „Zatím jsme u klientů zvýšené výběry z účtů nezaznamenali a nepředpokládáme ani, že k nějakému masivnějšímu výběru vkladů v blízké době dojde,“ informoval.
V podobném duchu se vyjádřil i vedoucí Klientské divize Fio banky Marek Polka. „Nezaznamenali jsme žádné výrazné odchýlení od běžného chování klientů typického pro předvánoční období,“ uvedl Polka, který se ani nedomnívá, že by tato situace měla nastat.
Omezení výdajů jinde
Dražší zboží a služby bude podle Polky typická česká rodina řešit omezením výdajů na jiných místech nebo nákupem levnější alternativy, než jak původně zamýšlela. Nikoli však navýšením celkových výdajů.
Podle mluvčí ČSOB Pavly Hávové banka obecně z pobočkové sítě neregistruje žádné signály o zvýšeném počtu hotovostních výběrů z účtů klientů. Co však lze podle mluvčí očekávat, je zvýšený výběr z bankomatů a zvýšený počet i objem transakcí platební kartou před Vánocemi právě ve spojitosti s předvánočními nákupy.
„V posledních dnech jsme skutečně zaznamenali mírný nárůst výběrů ze spořicích účtů a jejich příčinu vidíme především v možném nákupu vládních dluhopisů, které jsou splatné v první polovině prosince. Nedomníváme se, že by šlo o reakci na měnovou politiku ČNB,“ sdělila Helena Dušková z marketingu stavební spořitelny Wüstenrot.
Rostoucí inflace úspory znehodnotí
Nárůst inflace, což je cílem intervenčních kroků ČNB, sice zlevní vývoz a teoreticky pomůže exportérům, ale způsobí, že úspory lidí v bankách a dalších finančních institucích se budou vzhledem k velmi nízkým úrokovým sazbám, které udržuje ČNB, reálně znehodnocovat.
Vklady budou znehodnoceny, ale to je vlastně cílem ČNB, motivovat ty, kteří úspory mají, aby je nedrželi na účtech
Až dosud tuzemská inflace klesala, když v říjnu dosáhla 0,9 procenta. Na spořicích účtech se pohybují nejlepší sazby okolo 1,6 procenta, ale většinou i méně, což znamená, že spořit se vyplácelo. To se však změní poté, co ceny porostou o více než dvě procenta ročně.
Podle ČNB by nízká spotřeba, respektive její odkládání do budoucna, mohla ekonomice ublížit. Lidé by v očekávání dalšího poklesu cen nenakupovali, firmy by ztratily odbyt, musely by propouštět a nezaměstnaní by nakupovali ještě méně. Nastal by tak typický začarovaný kruh.
„Obecně platí očekávání, že růst inflace bude spotřebitele motivovat k tomu, aby nespořili, ale nakupovali. Ať už elektroniku, nebo automobily nebo další zboží dlouhodobé spotřeby,“ uvedl analytik Michal Kozub ze společnosti Home Credit.
Je to cíl ČNB
Stejně nepříznivě se podle analytika Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta vyšší inflace odrazí na hodnotě vkladů v bankách. „Lze tedy říci, že vklady budou znehodnoceny, ale to je vlastně cílem ČNB, motivovat ty, kteří úspory mají, aby je nedrželi na účtech s negativní úrokovou sazbou, ale aby je utratili,“ vysvětlil Novák.
„Vklady v bankách neznehodnotí intervence samotná, ale následná inflace,“ řekl ekonom Pavel Sobíšek z Unicredit Bank.
Analytik Václav Franče z Raiffeisenbank dodal, že pokud má člověk peníze na korunovém účtu, tak kupní síla těchto úspor poklesne, protože porostou ceny. „To je také jedním z cílů ČNB, přimět lidi, aby utratili své úspory a pomohli ekonomickému růstu.“
To je však jen teorie, která se zatím podle průzkumu Novinek.cz nepotvrzuje.
